Celým obdobím let 1945 až 1948 se v Loučovicích jako červená nit prolíná otázka kritického nedostatku vhodných bytů. Pro celý tehdejší politický okres Kaplice byla ve Dvouletém plánu povolena stavba 36 bytů a všechny nové byty byly určeny pro Loučovice. V průběhu roku 1947 byla v Loučovicích zahájena stavba domů čp. 127 až 131. Na začátku roku 1948 chybělo v loučovických papírnách 350 zaměstnanců, pro které závod neměl byty. Jak to po únoru 1948 bylo zvykem, „situace byla řešena na Krajském výboru KSČ.“
Komunisté rozhodli, že bude využita iniciativa jihočeských svazáků a druhého května 1948 provedl krajský tajemník Svazu české mládeže A. Holoubek v Loučovicích slavnostní výkop základů stavby, která dostala název „Jihočin.“ Na stavbě pracovali studenti, vojáci, dlouhodobí brigádníci a ze zahraničí šedesát kanadských a dvacet anglických „pokrokových“ studentů. Jako nejlepší byla tehdy vyhlášena svazácká brigáda z Liberce. Do 28. října 1948, tedy za necelých šest měsíců od zahájení stavby, bylo svazáky odpracováno 43 tisíc brigádnických hodin a bylo postaveno pět zděných domů. První nájemníci se stěhovali do nových bytů 9. listopadu 1948.
Když jsem měl v ruce vyhodnocení Akčního plánu Loučovic za léta 1945 až 1955, byl jsem překvapen stručností a kvalitou tohoto materiálu. Měl celkem 25 bodů, z nichž každý byl velmi kriticky zhodnocen a uvedeny byly nejen klady, ale i zápory. Z tohoto materiálu vyjímám: „V roce 1949 provedl MNV Loučovice štětování silnice vedoucí ze starého sídliště do Loučovic a Sv. Prokopa. V roce 1950 byly hotovy veškeré práce s prováděním projektů na vodovod a kanalizaci. Ještě v témže roce bylo započato s jejich výstavbou“.
Stavba vodovodu a kanalizace byla skončena v roce 1952 a bylo vybudováno 1.680 běžných metrů kanalizace a 1.468 běžných metrů vodovodu v novém sídlišti. V roce 1951 bylo rovněž započato s budováním veřejného osvětlení, které bylo skončeno v roce 1952. Současně byla vybudována čerpací stanice, která byla rovněž v roce 1952 dána do provozu. Souběžně byly vybudovány i nové komunikace na sídlišti. S jejich výstavbou bylo započato v roce 1951 a dokončeny byly v roce 1953.
Na rozboru let 1945 až 1955 z 21. března 1955 se mi líbí především to, že se nezamlčovaly potíže a chyby. Píše se v něm například: „V roce 1950 bylo založeno Jednotné zemědělské družstvo na osadách. V květnu 1954 však bylo zlikvidováno, poněvadž pro velkou odlehlost, rozlehlost osad a půdy nebylo při nedostatku kádrů toto možno dobře ovládati, aby prosperovalo. Plány na vodovod, které byly provedeny, a který se měl několik roků za sebou prováděti, se nepovedl, jelikož nebylo podniku, který by vodovod postavil. Plány nyní nejsou k potřebě a musí býti prováděny znovu, poněvadž byly roky zavřeny ve stole na Krajském národním výboru. V roce 1952 po dlouhém jednání dosáhli jsme zřízení Postupové střední školy v Loučovicích.“
Z roku 1955 je dochována i zpráva Místního výboru KSČ v Loučovicích, ve které se mimo jiné píše: „Ve středověku trestali špatné lidi a šidiče pekaře tím, že je veřejně máčeli v koších do vody. Stejný trest by si zasloužili ti, kteří zásobují Loučovice chlebem, jehož kvalita je předmětem stálých stížností. A pro ty, kteří zavinili situaci na novostavbách a postavili sídliště bez vodovodu a bez obchodu by bylo nejhorším trestem a největším poučením je tam na několik měsíců usídlit. Při výstavbě dalšího sídliště by na podobné maličkosti nezapomínali“.
V říjnu 1949 bylo započato s výstavbou třiceti jednopatrových montovaných „rakouských“ domů čp. 137 až 166. Na betonové základy a sklepy byly obvodové zdi i příčky stavěny jako dětská stavebnice „z panelů.“ Jednotlivé díly byly z dřevěných rámů, které jsou z obou stran zakryty heraklitem, a ve vzniklé mezeře je izolace. Celá stavba a montáž byla prováděna bez jakékoliv mechanizace, ručně. Životnost těchto domů byla určena na dvacet pět let, tedy zhruba do roku 1970. Prvé domy, čp. 137 až 142 a dům 145 byly osídleny prvého prosince 1950 a zbývajících 23 domů postupně v průběhu roku 1951. V každém domě jsou čtyři byty s kuchyní, dvěma pokoji a s příslušenstvím, a tak se obec Loučovice v letech 1950 a 1951 rozrostla o sto dvacet, v té době moderních bytů. Nedostatek bytů v Loučovicích tím však nebyl vyřešen.
Po ukončení výstavby „rakouských domů“ bylo zřejmé, že v Loučovicích je nutná další bytová výstavba, aby postupně došlo ke stabilizaci občanů v obci a v závodě. V roce 1952 byla schválena výstavba třiceti rodinných dvojdomků dle finské projektové dokumentace. Na podzim 1953 a na jaře 1954 byly postupně budovány betonové základy a sklepy a od roku 1954 byla postupně prováděna montáž jednotlivých domů, které jsou z dřevěných panelů, které mají zvenku azbestové nehořlavé obložení. Tyto rodinné domky včetně zahrádek byly dokončovány v průběhu roku 1956 a postupně byly osídleny šedesáti rodinami. Osmého července 1955 byla zahájena výstavba dvou nových obecních domů. Stavbu prováděly Pozemní stavby Č. Budějovice, stavitelem byl František Novák a dozor na stavbě měl Jan Jírava. V roce 1955 měly Loučovice 2.092 obyvatel a narodilo se 34 dětí. Touto výstavbou v podstatě bylo dokončeno „staré sídliště“, i když zde stále ještě chyběla prodejna potravin a smíšeného zboží.
Po zboření studny, která zpočátku zásobovala pitnou vodou prvních deset zděných domů v nově vznikajícím sídlišti, se přistavělo dalších třicet jednopatrových „rakouských“ domů a nové sídliště bylo napojeno na kanál na dřevoskladu. Když byla vybudována studna mezi Vltavou a cestou kolem dřevoskladu, která měla být dodavatelem vody pro novou kyselárnu, bylo nové sídliště napojeno na tuto studni, neboť voda z vltavského kanálu nebyla vhodná pro obyvatele. Po krátké době se však zjistilo, že ani voda ze studně pro kyselárnu není vhodná, neboť byla silně železitá a nedala se používat ani jako užitková. Proto musely být na sídlišti postaveny dva „stojánky“, které zásobovaly pitnou vodou z původní studně. Potíže s pitnou vodou na novém sídlišti začaly v roce 1949, náprava však nastala až po roce 1955. Zásobování obyvatel pitnou vodou v novém sídlišti prodělávalo krizi již od roku 1949. Byl plánován jednotný vodovod pro Loučovice. Vodovod byl projektován z Kapliček, kde byl prokázán dostačující zdroj z několika pramenů. Projekt však byl již šest let pouhým papírem a s realizací se ani v roce 1955 nezačalo.

Zdroj: archiv Františka Schussera