V osobní korespondenci Arnošta Poráka jsem objevil zajímavý dopis. Byl z 30. března 1910 a psal jej JUDr. Jaroslav Preiss ze Živnobanky Praha panu továrníkovi. Mimo jiné se v něm píše: „... Rozumí se samo sebou, že s největší radostí bych dovolil si vykonati návštěvu do Vaší krásné a útulné domácnosti, myslím však, že z taktických ohledů výhodnější bude, pakliže někde jinde se sejdeme, kde nebudeme vydáni pozorování lidských zraků. Stanovy proponované společnosti dovolím si rovněž k naší schůzce připraviti, abychom je tam projednati mohli...“

Není známo, kde a kdy se konala schůzka, jisté však je, že se pisatel s adresátem dohodli. Druhý dopis má datum 26. října 1910 a píše jej Arnošt Porák Živnostenské bance. „...Odvolávám se na naše dosavadní jednání... Akciová jistina společnosti této obnášeti bude  tři a půl milionu korun, rozdělených do 8.750 kusů akcií po 400 K nom., svědčících vesměs majiteli. Z tohoto akciového kapitálu zavazuji se převzíti sám pro sebe a pro svojí rodinu akcie za dva miliony korun, kdežto zbytek 1,500.000 K umístil by Váš závod subskripcí... Přijmete-li můj návrh na zřízení akciové společnosti, budete povinni hlasy svými o to hlasovati a i jinak k tomu působiti, abych zvolen byl za předsedu správní rady a zároveň úřadujícím jeho členem... Vymiňuji si dále...“  Tak přeměňoval A. Porák své továrny v akciovou společnost.

Dnem 1. ledna 1911 byly oba provozy Porákovy továrny změněny v akciovou společnost a nová firma závodu zněla „Vltavský mlýn bratří Poráků, papírna a lepenkárna, akciová společnost v Loučovicích.“ Statut předložený správní radě 6. dubna 1911 byl schválen Ministerstvem vnitra a obchodu č. 3162 z 20. února 1911 a výnosem C.K. státního zastupitelství č. 8/340/2 z 23. března 1911. Při této první valné hromadě byl Arnošt Porák zvolen za prezidenta akciové společnosti. A za členy správní rady byli zvoleni opat vyšebrodského kláštera Bruno Pammer, vrchní ředitel Živnobanky JUDr. Jaroslav Preiss, Porákův bratr Antonín, architekt Šimáček a nakladatel Jan Otto.

Výroba ve Svatém Prokopu byla v roce 1911 rozšířena o moderní pilu s dvěma katry a samotný provoz byl doplněn o kolový mlýn a kalandr. Ve Vltavském mlýně pak v roce 1913 byl zahájen provoz na novém papírenském stroji s dlouhým sítem o pracovní šíři 225 cm. V tomto roce bylo rovněž nahrazeno nehospodárné užívání kusové síry při výrobě varné kyseliny pražením pyritu.

V letech 1911 a 1912 byla postavena nová elektrárna na Lipně se třemi turbínami Kolben Praha. Každá turbína měla výkon 500 koňských sil a generátor o napětí 6.400 V.. Počátkem roku 1912 zahájila činnost vlaková pošta nižšího řádu na elektrické dráze Certlov - Lipno. Používala dvě razítka s nápisem Zartlesdorf - Lippner Schwebe. V roce 1912 byla dodána další lokomotiva, určená pro posun na vlečkách, která měla označení podle rakouských státních drah 1083.01. Provoz na místní dráze řídila společnost zpočátku vlastními silami, ale už od 1. července 1912 spadala dráha pod Ředitelství státních drah v Linci, které zajišťovalo její provoz na účet vlastníka. Za rok 1912 přepravila tato místní dráha 61.788 osob a 45.377 tun nákladů.

Zdroj: archiv Františka Schussera