JARO
Dvacátého února 1938 vyslovil Adolf Hitler požadavek na připojení Rakouska k Německu a 11. března 1938 Rakousko obsadil. Již následující den obsadila nacistická armáda bývalé česko-rakouské hranice. Německý kronikář Frymburku popisuje toto období: „V březnu následovalo začlenění Východní Marky do Velkoněmecké Říše. To posilovalo naši jistotu a stále větší byl počet těch, kteří se připojovali k Sudetoněmecké straně SdP a k jejímu vůdci Konrádovi Henleinovi. Ti všichni chtějí spolubojovat za svobodu národa“. Konrád Henlein vyhlásil 24. Dubna 1938 takzvaný Karlovarský program rozbití Československa a připojení českého pohraničí k Německu. Na prvého máje zorganizovali henleinovci z celého Vyšebrodska ve Vyšším Brodě demonstraci proti Československé republice. Zfanatizovaní Němci křičeli, že příští první máj bude buď německý - nebo žádný.
Policejní zpráva okresu Kaplice mimo jiné říká: “Někteří mladší příslušníci SdP zdraví provokativně i policejní orgány zdvižením ruky a zvoláním Sieg Heil. Pozoruhodné jest, že zvláště německé dívky v tomto směru dávají se strhnout k drzým projevům“. A co o tom píše německý kronikář? „Dne 1. května bylo velké shromáždění SdP, na kterém se zúčastnila také naše místní skupina…Ve vypsaných obecních volbách 12. června 1938 jsme se mohli konečně veřejně přihlásit k našemu politickému vyznání. Jako jeden muž se přihlásil Frymburk k SdP. Těch několik stojících stranou mezi Němci a malá česká menšina měli se svou agitací malý úspěch. Velká byla všeobecná radost nad tímto úspěchem“. Ještě před rokem se do stejné kroniky podpisoval prezident Eduard Beneš.
Fotogalerie:
LÉTO
Provokace henleinovců se množily zejména po povolení německé polovojenské jednotky Freiwillinger Schutzdienst (FS), které byly přímo řízeny SdP. Německý generální štáb připravil pod krycím názvem Zelený plán obsazení českého pohraničí na 22. května 1938. Aby se tomu předešlo, vyhlásila československá vláda 20. května částečnou mobilizaci a nechala obsadit hranice. Ve Frymburku obsadily československé jednotky most přes Vltavu. Most vojáci podminovali a na předmostí vybudovali kulometná hnízda. „V noci z 20. na 21. května obyvatelstvo německé nespalo a ve svátečních šatech očekávalo příchod Führera“, píše se o frymburských henleinovcích v rozboru Zemského úřadu. Znovu se začalo ozývat - Es Kommt der Tag a Adolf Hitler vykřikoval do světa: “Je mým nezměnitelným rozhodnutím zničit v blízké budoucnosti Československou vojenskou akci!“
Tady je třeba opět se vrátit na druhý břeh, k německé kronice Frymburku:“ Druhého července se konala volba starosty. Byl jím zvolen obchodník Josef Danko a jeho zástupcem učitel Arnošt Kündlätch. Naše přihlášení k německé jednotné straně měla silnější význam pro české mocipány. Uprostřed srpna byla ve Frymburku zorganizována rozsáhlá župní slavnost SdP, kde se skutečně projevilo, že Němci stojí v jednotné frontě. Když na říšském stranickém sjezdu Adolf Hitler vysvětlil, že Němci nejsou v Československu ani bezprávní, ani opuštění, věděli jsme, že naše osvobození je blízké“. Hitler v Norimberku mluvil 12. září a Lidový deník o den později napsal: “Hned po vyhlášení pohotovosti SdP došlo k demonstracím henleinovců ve Frymburku, přičemž byl pobodán strážmistr četnictva Koníček“.
Zdroj: archiv Františka Schussera
