Pošlák

Osada vznikla kolem roku 1400 a její původní název Poschenschlag je v českém překladu Pošova paseka, který vznikl zřejmě hornorakouským vyslovením českého osobního jména donátora, který se nazýval Boš, což je zkrácená forma jména Bohuslav. Müller v roce 1720 uvádí název osady Bohschlag a Sommer v roce 1841 Bostschlag. V 15. století se objevuje i název Schlag im Gebüsch, což lze přeložit do češtiny jako „mýtina v houštině nebo v pralese.“ Proč německý kronikář Vyššího Brodu uvádí Pošlák jako Výšina, to mi není známo. Ve všech urbářích i pozdějších archivních dokumentech je jen postupně uváděn název Posenslog, Poschenschlag, Poschlag. Na Pošláku sídlil v 15. století klášterní hajný a mezi roky 1479 až 1500 se připomíná „starý Kubo a jeho žena Agnes.“ V klášterním urbáři z roku 1530 je zde uvedeno pět osedlých, tedy pět domů a jejich majiteli byli Achaz Hutter, Hans Schaur, Lorenz Kappl, Tibolt a Toml Draxl, Každý osedlý odváděl ročně dvacet vajec a dva sýry klášteru. Pošlák však patřil k rychtě i farností ke Kapličkám. Dvacátého prosince 1574 byl Pošlák osvobozen od úmrtí. Za toto právo svobodného dědění a svobodného prodeje svého majetku se zavázali k placení dvojnásobné daně a k čtyřem dnům roboty ročně z každého domu. Z tohoto počtu robotních dní byly tři dny „pěší roboty“ a jeden den v roce „potažné roboty“ klášteru. Císařskými robotními patenty z 28. června 1680 a 22. února 1717 byly stanoveny tři dny roboty týdně a současně zrušeny všechny úlevy na robotách z doby „před českým povstáním,“ to jest před rokem 1618. Rychta Kapličky, kam Pošlák patřil, prohlásila, že listina z 20. prosince 1574 není žádná úleva, ale smlouva, kterou jejich předkové uzavřeli s klášterní vrchností. Podle robotního patentu totiž pouze smlouvy tohoto druhu nepozbyly platnost. Spor s klášterem se dostal k soudu do Prahy a vše se táhlo až do roku 1726. Soud dal nakonec za pravdu klášteru a tak Pošlák musel robotovat tři dny v týdnu na klášterním statku Kozinec.