O založení české školy ve Vyšším Brodě bylo rozhodnuto v závěru školního roku 1919/1920, kdy již zde žilo přes šedesát českých dosídlenců. Hlavní zásluhu o založení měl vyšebrodský předseda Národní jednoty Pošumavské Vojtěch Sladký a školní inspektor menšinových škol v Českých Budějovicích Emil Drobil. Německé zastupitelstvo však tvrdilo úřední komisi, že ve městě nejsou vhodné místnosti pro českou školu. Po řadě jednání pronajal vyšebrodský klášter za 250 korun ročního nájmu dvě místnosti ve svém domě Hrudkov čp. 15, kde byla tehdy i lesní správa cisterciáckých lesů ve Vyšším Brodě. „Obě místnosti byly nehostinné, klenuté, podobné selským ratejnám, částečně s cihlovou podlahou.“ Z větší místnosti byla utvořena třída a z menší místnosti kabinet.“

Prvním učitelem na české škole ve Vyšším Brodě se stal Ladislav Maršálek ze Zlivi, mladý, svobodný učitel začátečník. Zápis byl prováděn „nenápadně, po rodinách nebo na četnické stanici.“ Zapsáno bylo 21 žáků ve věku šest až čtrnáct let. Polovina zapsaných žáků byla ze smíšených česko-německých rodin a tyto děti neovládaly náležitě český jazyk. Z vnitrozemí bylo přivezeno několik vyřazených lavic. Když se v říjnu 1920 otevírala česká jednotřídní škola ve Vyšším Brodě, tak „při otevření asistovala československá vojenská jednotka - kulometná rota z Kaplice.“ To proto, že se mezi Němci proslýchalo, že nepřipustí otevření české školy, „i kdyby měla téci krev. A ježto se mluvilo mezi německými ortodoxními katolíky o českých neznabozích, byla vyžádána česká mše v klášterním kostele před zahájením vyučování, jež se posléze vykonalo bez incidentů.“ Napjaté politické poměry vyžadovaly, aby mladý učitel Ladislav Maršálek musel často přespávat na četnické stanici. A také jazykové potíže u žactva byly velkou zkouškou pro mladého učitele. Teprve během školního roku se podařilo získat několik obrazů k názornému vyučování, nejnutnější učebnice a pomůcky pro žactvo.

Na konci školního roku 1920/1921 odchází z české školy ve Vyšším Brodě učitel Ladislav Maršálek a během prázdnin jej vystřídal nový učitel a správce školy Karel Křížek. „Byl ubytován ve dvou neupravených místnostech vedle třídy. V nich se teprve po jeho přistěhování upravovala podlaha, kuchyňská kamna a nejnutnější příslušenství.“ Z jiného zápisu se zase dovídáme, že si musel učitel Karel Křížek pro svou rodinu tajně obstarávat mléko, máslo a vejce u českých rodin. Při zápisu na školní rok 1921/1922 se přihlásilo 26 dětí, z nichž sotva polovina uměla česky. Do české školy ve Vyšším Brodě chodily i děti z Loučovic, Pošláku i Kapliček. Školní poměry se pomalu zlepšovaly, přibylo učebnic a školních pomůcek. Národní Jednota Pošumavská půjčovala učebnice a školní pomůcky zdarma, prováděla nadílky šatstva, prádla a bot. „Vyučování ve spojení se zpěvem a tělocvikem se konalo často ve volné přírodě, někdy i besídky a divadla. K rozšíření obzoru vědomostí žáků podnikaly se výlety a zájezdy, například do Prahy, na Macochu a jinam.“

Ve školním roce 1923/1924 bylo zapsáno již 36 žáků a v dalším již čtyřicet žáků. Bylo nutno proto hledat vhodnou místnost pro druhou třídu. Ta se našla v září 1924 v bývalém Schwarzenberském mlýně v čp. 120. V této druhé třídě nejprve učil Tomáš Pelech a po něm Josef Vodička. Přišla i první učitelka ručních prací A. Sypalová, jež dojížděla z Horního Dvořiště. Dvě třídy české školy ve dvou budovách neprospívala jak po stránce technické, tak zejména pedagogické a proto začali čeští občané usilovat o zřízení vlastní budovy pro českou školu.

Úspěchy a trvale zvyšující se počet žáků české školy vedl k úsilí o zřízení vlastní budovy pro českou školu. Zástupci vyšebrodské pobočky Národní jednoty pošumavské české školy a Sokola osobně navštívili v Praze celostátního předsedu Národní jednoty pošumavské Ing. A. Kalbače a ten jim přislíbil podporu. A. Kalbač ihned uvolnil finance na zpracování plánů české školy ve Vyšším Brodě a práce byla svěřena profesorovi architektury Milanu Bouškovi z Prahy. Podle navržených plánů byla stavba povolena okresní stavební komisí v Kaplici 15. prosince 1924.

Ústřední matice školská v Praze stanovila cenu za stavbu české školy ve Vyšším Brodě na 942 145,50 korun tehdejší měny s tím, že náklady zaplatí stát. Stavitelem české školy ve Vyšším Brodě byl ve výběrovém řízení pověřen Augustin Křížek, stavitel z Vodňan. Stavbu řídil stavbyvedoucí J. Busta a kolaudace budovy byla již na Silvestra 1925. V nové školní budově byly dvě třídy, mateřská škola, kabinet, dílna pro ruční práce, tělocvična a dva byty pro ředitele školy a jednu učitelku.

Vyučování v nové české škole ve Vyšším Brodě bylo zahájeno již třetího ledna 1926 a ředitelen české školy byl Karel Knížek, který měl rozhodující zásluhu na zřízení nové budovy české školy ve Vyšším Brodě, která dostala číslo popisné 194. Ředitel Karel Knížek se narodil 18. února 1893, absolvoval učitelský ústav a za prvé světové války byl jako podporučík 29. pěšího pluku zajat na ruské frontě. Zde se v roce 1919 oženil s ruskou učitelkou a narodil se jim syn Juraj. V květnu 1921 se vrátil i s rodinou do Čech a od listopadu 1921 byl ředitelem české školy ve Vyšším Brodě. V listopadu 1929 na vlastní žádost je přeložen na českou školu v Českém Krumlově. Učitelský sbor dále tvořili Terezie Machová, Josef Vodička, M. Křížková a Šubrtová-Fraňková.

Učebny, školní i učitelská knihovna byly vybaveny moderními novými pomůckami, stejně jako tělocvična, kterou v podvečerních a večerních hodinách využíval rozrůstající se místní Sokol. Je zajímavé, že mezi sportovní inventář například patřilo i třicet tři párů lyží pro žáky a tři páry lyží pro učitele.

František Fazekas, Loučovice-Historie.cz
(data čerpána z archívu F. Schussera)