Chmurný podzim roku 1938 začíná po 12. září, kdy Adolf Hitler řečnil v Norimberku a kde velice štvavě napadl Československo a prezidenta Edvarda Beneše. Dal tím impuls k povstáním a bojovným akcím, které měli provádět henleinovci (neformální označení pro členy Sudetoněmecké strany) a příznivci nacistického Německa. Největší baštou henleinovců na jihu Čech byli Český Krumlov a právě Vyšší Brod. Situace se ještě přiostřila po 17. září 1938, kdy vznikla v Německu organizace Freikorps, do které vstupovali henleinovci, kteří utekli z Československa. Jednalo se vesměs o teroristickou organizaci, která měla za úkol v pohraničí vyvolávat chaos a zmatek i pomocí násilných akcí proti jednotkám bránícím české území. Mezi největší nepřítele Freikorpsu patřili jednotky SOS (Stráž obrany státu).
19. září 1938 je dnem, kdy se na vyšebrodsku odehrávají první velké akce Freikorpsu. První je přepadení a vražda jednoho velitele, který se proti nim velice angažuje. Přepadení mělo proběhnout v době, kdy bude rozvážet rozkazy pro SOS. Netušili ovšem, že toho dne si tento velitel vyměnil službu s velitelem četnické stanice Rychnůvek (zaniklá obec u Svatého Tomáše) Antonínem Měsíčkem, který byl velice oblíben a to i u německého obyvatelstva. Atentát byl zdařilý a Měsíček druhý den umírá na následky zranění v českokrumlovské nemocnici.Další významnou akcí jednotek Freikorps je přepadení celního úřadu v Kaplických Chalupách (dnešní hraniční přechod Přední Výtoň – Guglwald), kde se 80 ozbrojených teroristů snaží úřad obsadit. Nicméně tato akce byla neúspěšná. Svůj přepad opakují ještě 26. září, kdy je teroristů na dvě stě, tentokrát úspěšně úřad obsazují.
Vítání německé armády na vyšebrodském náměstí 1. 10. 1938 (zdroj: www.fronta.cz) |
V samotném Vyšším Brodě se situace vyostřila po 19. září, kdy jsou téměř v na denním pořádku různé nepokoje a incidenty. Bojovalo se mimo jiné o Dolní Dvořiště a Studánky. Situace byla tak vyostřená, že například čeští učitelé, před kterými si na ulici běžně henleinovci odplivávali, byli nuceni naučit se zacházet se zbraní. Nicméně situace se stále vyhrocovala a tak bylo dne 26. září zastaveno vyučování na české škole. Napětí stále rostlo a dne 28. září se Vyšším Brodem ozývalo střílení teroristů po členech SOS. Stříleli z oken, střech a vikýřů. Nátlak byl tak veliký, že se jednotky SOS 29. září stáhly na levý břeh Vltavy. Během noci na 30. září přijela na pomoc jednotkám SOS cyklistická rota z Plané u Českých Budějovic, která během pár hodin musela urazit 70km. Do Vyššího Brodu přijel na pomoc také provizorní ozbrojený vlak, který sestrojili v českobudějovické výtopně. Tento vlak se skládal z opancéřované lokomotivy a několika upravených uhelných vozů, které byly vyzbrojeny několika těžkými kulomety a kanónem o průměru 80mm.
Stůl Adolfa Hitlera ve vyšebrodském klášteře |
Této ozbrojené síle se jednotkám Freikorps nepodařilo ubránit a tak se dávají na ústup a prchají zpět za hranice. Údajně pak české obranné jednotky našly 17 padlých ze strany nepřátel. Tak byl Vyšší Brod 30. září 1938 dobyt zpět. Nadšení ovšem trvalo pouze pár hodin. Ještě téhož dne se jednotky SOS dozvídají o přijetí Mnichovské dohody československou vládou. Tak znovu opouštějí Vyšší Brod, tentokráte nadobro a město se připojuje k Německé říši.
Ihned 1. října přes město Vyšší Brod pochodovala německá armáda. Krásně tento den zachycuje zápisek v kronice města:
„… pochod německého vojska městem 1. října trval od 1 hodiny do 6:45 večera za stálého provolávání nadšených davů – Děkujeme našemu vůdci! Bože, ochraň našeho velmi milovaného vůdce! Sláva Hitlerovi!“
Následující dny byly vesměs plné oslav německých obyvatelů, že se konečně „jejich“ Sudety připojily k Německé říši. Nadšení vyvrcholilo 20. října 1938, kdy přes Vyšší Brod projížděl sám Adolf Hitler. Pro představu nálady těchto říjnových dní opět jeden zápisek z německé kroniky školy ve Vyšším Brodě:
„… Den osvobození naší drahé vlasti a vstup vojska do našeho městečka na Vltavě byl zajisté tím nejšťastnějším v celém našem životě. … Ale štěstí nebylo úplné, když jsme nemohli viděti osobně svého velmi milovaného vůdce a projeviti mu náš nejvřelejší dík. Tento historický okamžik velké naší doby přinesl nám den 20. října 1938. … Ráno o 4:15 hodině náhle zazněla siréna – Poplach! Tak nás vzbudila ze spánku a my zaslechli radostné poselství – Vůdce přijede dnes dopoledne! … Jakmile svítalo, započato s výzdobou domů a ulic. Naši školu zdobil říšský orel, koberce s hákovým křížem, dva obrazy našeho osvoboditele a na zdech stuhy s nápisy – Zdravíme Tě Německo z hloubi srdce! Jeden národ, jedna říše, jeden vůdce! Chraň Bože našeho milovaného vůdce! Sláva našemu vůdci! Děkujeme našemu vůdci! … Celé dopoledne se srocovalo velké množství obyvatelstva města a okolí, aby mohli viděti svého vůdce. Jeho příjezd od Lince v 10 hodin ohlásilo houkání sirény, znění zvonů a provolávání slávy. Hitler si prohlédl výzdobu školy a tiše poděkoval starostovi Hansi Sonnbergerovi za výzdobu města. Pak přes Rožmberk pokračoval dále do Českého Krumlova. Ještě týž den se přes Vyšší Brod vracel za těch samých ovací zpět do Lince.“
Víte, že...? Během druhé světové války byl klášter ve Vyšším Brodě jedno ze třech míst, ve kterém Hitler shromažďoval umělecké sbírky z celé Evropy pro své plánované muzeum v Linci. Byl proto také střežen speciálními jednotkami SS. Vedle různých obrazů, soch apod. byl v klášteře také umístěn stůl, na kterém byla v roce 1938 podepsána Mnichovská dohoda. |
František Fazekas, Loučovice-Historie.cz