Loučovice OD 23. DO 29. ZÁŘÍ 1938

Vzrůstající nacionální německé hnutí učinilo život Čechů i v Loučovicích obtížný. V pátek 23. září 1938 byla vyhlášena mobilizace a během 24 hodin obsazuje československá armáda hranice. Při přestřelce poblíž Vyššího Brodu 23. září 1938 henleinovci prostřelili ruku vojínovi v záloze Janu Kaňkovi. V následující den 24. září na Vyšebrodsku již opět pracovaly všechny československé úřady. Němečtí obchodníci nechali stažené rolety svých krámů, lidé nevycházeli ze zabarikádovaných domů, na nichž vlály prapory s hákovým křížem.

Velitel „létajícího oddílu“ páté divize československé armády psal štábnímu kapitánu Uhlíkovi: „Po příjezdu do Vyššího Brodu vypadalo město jako Norimberk při sjezdu nacistů, v záplavě praporů s hákovým křížem různých velikostí na všech domech a ve všech oknech. Třebaže byl ve městě silný policejní oddíl, měl jsem dojem, že si Němci dělají, co chtějí a nikdo si jich nevšímá. Při rozhovoru s velitelem smíšeného policejního oddílu mi tento řekl, že mají rozkaz zakročit jenom v případě osobního nebezpečí, v sebeobraně. Šel jsem na četnickou stanici, nechal jsem si zavolat starostu města, jímž byl jakýsi doktor, Němec..“

Za asistence tří československých tančíků a těžkých kulometů se podařilo, aby henleinovci sundali všechny prapory s hákovým křížem. Ve stejný den, 24. září 1938, přepadlo osm henleinovců bojové stanoviště SOS Kapličky již krátce po čtvrté hodině ráno palbou z třiceti metrů. Naše československá jednotka palbu opětovala, sedm mužů uprchlo zpět do lesa a osmý zůstal ležet mrtvý na místě přestřelky. Velitel družstva podle legitimace SdP zjistil, že zastřeleným henleinovcem byl Matyáš Klimský z loučovické papírny.

Nacisté v Loučovicích

V neděli 25. září v půl páté ráno se střetl dozorce finanční stráže Zahradník s henleinovcem Francem Soukupem, který přecházel hranici od Guglwaldu. Nejen že neuposlechl Zahradníkovy výzvy k zastavení, ale naopak vystřelil po něm z pušky. Dozorce finanční stráže Zahradník palbu opětoval a třetí ranou henleinovce zasáhl. Soukup měl u sebe automatickou pušku Schanzer, dvě automatické pistole a větší množství nábojů. S prostřeleným hrudníkem byl dopraven do českokrumlovské nemocnice, kde vypověděl, že zbraně dostal v Guglwaldu od německých vojáků. Vyzbrojení Němci ze Sudet byli soustřeďováni u hranic a podnikali odtud útoky na československé pohraniční hlídky. Franc Soukup uvedl, že mají spoustu zbraní, zejména strojních pušek. Po vyhlášení stanného práva v Loučovicích a okolí nacisté znovu hromadně utíkali za hranice

V pondělí 26. září freikorps obsadil osadu Mülterberg. Ten den N. Chamberlain vyslal svého poradce k jednání s Hitlerem do Berlína. Večer pak Hitler v berlínském Sportpalastu znovu vyhrožoval Československu a sliboval, že sudetoněmecká otázka bude v nejbližších dnech „definitivně vyřešena.“

Ve středu 28. září 1938 majitelé Lomského Dvora, česká rodina Klimešových, naložili nejnutnější potřeby, tedy šatstvo, prádlo, peřiny, postel a šatník na koňský potah a odjížděli k příbuzným do Chmelné u Křemže. Ten den odjížděl i vlak, který odvážel na trase Lipno, Vyšší Brod, Certlov (dnešní Rybník) a Kaplice do Českých Budějovic české děti, matky a starce. Zůstali jen čeští zaměstnanci pošt a železnice. Po odjezdu Čechů tímto vlakem přepadl freikorps družstva Stráže obrany státu pozorovacího sledu na hranici a zanedlouho se přestřelka přenesla i do Vyššího Brodu. Ze střech a oken stříleli němečtí záškodníci. Čeští obránci ztratili přehled o situaci a opustili Vyšší Brod. Teprve na shromaždišti, kde obvazovali těžce raněného štábního strážmistra Ludvíka Vindru, jež měl prostřelený krk, začali postrádat vojína v záloze Petra Sládka.

Kamarádi z jeho družstva ho naposledy spatřili, jak při přestřelce klesl k zemi. „Snad byl jenom zraněn,“ utěšovali se a „při nejhorším padl do zajetí.“ Bohužel se mýlili. Druhého října 1938 byl na vyšebrodském hřbitově pochován zastřelený československý voják, kterého henleinovci svlékli z uniformy. Teprve později podle vojenské knížky bylo potvrzeno, že zastřeleným byl československý vojín v záloze Petr Sládek.

Ve středu 28. září 1938 N. Chamberlain upozornil v dopise A. Hitlera, že „vše podstatné může dostat bez války a bez odkladu.“ Na Mussoliniho výzvu dal Hitler souhlas ke schůzce představitelů Německa, Itálie a Francie v Mnichově.

Ve čtvrtek 29. září 1938 se situace zhoršila. Vyčerpané československé jednotky již nemohly udržet svá bojová stanoviště. Freikorps útočil na Přední Výtoň a Frymburk, vlaky již nejezdily a také telefonické spojení bylo přerušeno. Velitel praporu Stráže ochrany státu František Velfl se obával, že během noci z 29. na 30. září se henleinovcům podaří obsadit celý pravý břeh Vltavy.

Velitel 31. hraniční oblasti však nemínil ponechat fašistům iniciativu a rozhodl se proti freikorpsu rázně zasáhnout. Neměl dostatek vojska, aby mohl zakročit proti všem prostorům obsazeným freikorpsem. ale pro celkové uklidnění se rozhodl provést zásah proti Vyššímu Brodu. Věděl, že budou-li zde nacističtí henleinovci poraženi, změní se situace na celém pravém břehu Vltavy.

Stůl na kterém byla podepsána Mnichovská dohoda

František Papoušek, který byl na loučovickém nádraží přednostou, vzpomínal na 29. září 1938 v kronice Českých drah takto: „   Večer připochodovali němečtí hasiči ve dvojstupu, seřadili se na nádraží, dva vystoupili a velitel je ustanovil co stráž ku hlídání nádraží. Na dotaz správce stanice, pana Hrubého, co to má znamenati, mávl rukou a řekl: Kdyby vás někdo přepadl, aby vám nebylo ublíženo. A ostatní odešli. Na dotaz na naší četnické stanici byli tito bezbranní, ježto český velitel z Prahy chvílemi hlásil: Buďte klidní, setrvejte na svých místech a vyčkejte dalších rozkazů, nepřátel se nelekejte, na množství nehleďte. Téhož dne, když se setmělo, šel jsem na druhý konec nádraží k remízu, usedl na kámen a pozoroval. Za malou chvíli slyšel jsem kroky, blížící se k vile, sousedící s nádražím, poté klepání na okno a německé radostné volání. Tati, kdybys byl v noci ze spánku probuzen, tak se nelekej! Budou to naši osvoboditelé, kteří přijdou z Rakous a Ádi také. Byl to jejich syn, který prchl před naší mobilizací přes hranice, jako všichni Němci z Rakous. Bylo mi jasno, co znamená ta hasičská stráž na nádraží, spravil jsem všechny železničáře, četníky a ostatní Čechy, kteří zde ještě s námi zůstali a netrpělivě očekávali, co se bude dít do rána...“ Dne 29. září 1938 podepsali Hitler, Mussolini, Chamberlain a Daladier v Mnichově pro naši zemi potupný diktát o odtržení českého pohraničí a připojení Sudet k německé Říši. O den později, 30. září 1938, československá vláda mnichovský diktát přijala. Francie a Anglie se domnívaly, že zachránily mír, Hitler a sudetští Němci jásali nad snadno dosaženým cílem bez boje a Češi, zvláště vojáci a ti, co museli utéct z pohraničí, byli plni smutku, zklamání a nejistoty.

Zdroj: archiv F. Schussera

Podzim 1938 ve Vyšším Brodě a okolí

Chmurný podzim roku 1938 začíná po 12. září, kdy Adolf Hitler řečnil v Norimberku a kde velice štvavě napadl Československo a prezidenta Edvarda Beneše. Dal tím impulz k povstáním a bojovným akcím, které měli provádět henleinovci (neformální označení pro členy Sudetoněmecké strany) a příznivci nacistického Německa. Největší baštou henleinovců na jihu Čech byli Český Krumlov a právě Vyšší Brod. Situace se ještě přiostřila po 17. září 1938, kdy vznikla v Německu organizace Freikorps, do které vstupovali henleinovci, kteří utekli z Československa. Jednalo se vesměs o teroristickou organizaci, která měla za úkol v pohraničí vyvolávat chaos a zmatek i pomocí násilných akcí proti jednotkám bránícím české území. Mezi největší nepřítele Freikorpsu patřili jednotky SOS (Stráž obrany státu).

19. září 1938 je dnem, kdy se na vyšebrodsku odehrávají první velké akce Freikorpsu. První je přepadení a vražda jednoho velitele, který se proti nim velice angažuje. Přepadení mělo proběhnout v době, kdy bude rozvážet rozkazy pro SOS. Netušili ovšem, že toho dne si tento velitel vyměnil službu s velitelem četnické stanice Rychnůvek (zaniklá obec u Svatého Tomáše) Antonínem Měsíčkem, který byl velice oblíben a to i u německého obyvatelstva. Atentát byl zdařilý a Měsíček druhý den umírá na následky zranění v českokrumlovské nemocnici. Další významnou akcí jednotek Freikorps je přepadení celního úřadu v Kaplických Chalupách (dnešní hraniční přechod Přední Výtoň – Guglwald), kde se 80 ozbrojených teroristů snaží úřad obsadit. Nicméně tato akce byla neúspěšná. Svůj přepad opakují ještě 26. září, kdy je teroristů na dvě stě, tentokrát úspěšně úřad obsazují.

V samotném Vyšším Brodě se situace vyostřila po 19. září, kdy jsou téměř v na denním pořádku různé nepokoje a incidenty. Bojovalo se mimo jiné o Dolní Dvořiště a Studánky. Situace byla tak vyostřená, že například čeští učitelé, před kterými si na ulici běžně henleinovci odplivávali, byli nuceni naučit se zacházet se zbraní. Nicméně situace se stále vyhrocovala a tak bylo dne 26. září zastaveno vyučování na české škole. Napětí stále rostlo a dne 28. září se Vyšším Brodem ozývalo střílení teroristů po členech SOS. Stříleli z oken, střech a vikýřů. Nátlak byl tak veliký, že se jednotky SOS 29. září stáhly na levý břeh Vltavy. Během noci na 30. září přijela na pomoc jednotkám SOS cyklistická rota z Plané u Českých Budějovic, která během pár hodin musela urazit 70km. Do Vyššího Brodu přijel na pomoc také provizorní ozbrojený vlak, který sestrojili v českobudějovické výtopně. Tento vlak se skládal z opancéřované lokomotivy a několika upravených uhelných vozů, které byly vyzbrojeny několika těžkými kulomety a kanónem o průměru 80mm.

Této ozbrojené síle se jednotkám Freikorps nepodařilo ubránit a tak se dávají na ústup a prchají zpět za hranice. Údajně pak české obranné jednotky našly 17 padlých ze strany nepřátel. Tak byl Vyšší Brod 30. září 1938 dobyt zpět. Nadšení ovšem trvalo pouze pár hodin. Ještě téhož dne se jednotky SOS dozvídají o přijetí Mnichovské dohody československou vládou. Tak znovu opouštějí Vyšší Brod, tentokráte nadobro a město se připojuje k Německé říši.

Ihned 1. října přes město Vyšší Brod pochodovala německá armáda. Krásně tento den zachycuje zápisek v kronice města:

„… pochod německého vojska městem 1. října trval od 1 hodiny do 6:45 večera za stálého provolávání nadšených davů – Děkujeme našemu vůdci! Bože, ochraň našeho velmi milovaného vůdce! Sláva Hitlerovi!“

Vítání německé armády na vyšebrodském náměstí 1. 10. 1938

Následující dny byly vesměs plné oslav německých obyvatelů, že se konečně „jejich“ Sudety připojily k Německé říši. Nadšení vyvrcholilo 20. října 1938, kdy přes Vyšší Brod projížděl sám Adolf Hitler. Pro představu nálady těchto říjnových dní opět jeden zápisek z německé kroniky školy ve Vyšším Brodě:

„… Den osvobození naší drahé vlasti a vstup vojska do našeho městečka na Vltavě byl zajisté tím nejšťastnějším v celém našem životě. … Ale štěstí nebylo úplné, když jsme nemohli viděti osobně svého velmi milovaného vůdce a projeviti mu náš nejvřelejší dík. Tento historický okamžik velké naší doby přinesl nám den 20. října 1938. … Ráno o 4:15 hodině náhle zazněla siréna – Poplach! Tak nás vzbudila ze spánku a my zaslechli radostné poselství – Vůdce přijede dnes dopoledne! … Jakmile svítalo, započato s výzdobou domů a ulic. Naši školu zdobil říšský orel, koberce s hákovým křížem, dva obrazy našeho osvoboditele a na zdech stuhy s nápisy – Zdravíme Tě Německo z hloubi srdce! Jeden národ, jedna říše, jeden vůdce! Chraň Bože našeho milovaného vůdce! Sláva našemu vůdci! Děkujeme našemu vůdci! … Celé dopoledne se srocovalo velké množství obyvatelstva města a okolí, aby mohli viděti svého vůdce. Jeho příjezd od Lince v 10 hodin ohlásilo houkání sirény, znění zvonů a provolávání slávy. Hitler si prohlédl výzdobu školy a tiše poděkoval starostovi Hansi Sonnbergerovi za výzdobu města. Pak přes Rožmberk pokračoval dále do Českého Krumlova. Ještě týž den se přes Vyšší Brod vracel za těch samých ovací zpět do Lince.“

František Fazekas