Osidlování Vyšebrodska probíhalo podle určitých zvyklostí a pravidel. Prvé osídlení bylo zpravidla u zemských cest, které se vyhýbaly horským masivům a také močálům. Vedly především po návrších, kde si koně sami vyšlapali cestu, kterou nebylo nutno upravovat. Do říčních údolí, kde byl těžký, bažinatý a balvanitý terén, sestupovaly jen tehdy, bylo-li nutné přebrodit Vltavu. Takový „ideální terén“ byl na návrší dnešního Malšína, kde se stýkaly zemské stezky od Vyššího Brodu i od Frymburku. Místo bylo od „nepaměti“ nazýváno Tumberg, tedy strážní věž, nebo také strážní stanoviště. Vyšebrodský cisterciácký mnich, historik a archivář kláštera doktor Valentin Schmidt v roce 1901 uvedl, že vyšebrodská stezka byla používána „již v době Markomanů“.

Lze tedy reálně předpokládat, že místo kde se stýkaly dvě zemské stezky, bylo osídleno jako jedno z prvních, rozhodně však před rokem 1250, kdy přišli do kraje Vítkovci, kteří si podle svého znaku začali říkat Rožmberkové. Zde na vrcholku s dalekým výhledem střežili ono „strategické místo“ na cestě k „nižnímu brodu“, tedy k Zátoni. A protože v Zátoni byl kostel a probožství Ostrovské již od 11. století, zdá se málo pravděpodobné, že by zde mimo trvalého osídlení nebyl také dřevěný kostelík. Když dřevěný kostelík zchátral, tak byl postaven nový, kamenný. Příklad malšínské sakristie učebnicově ukazuje, že první písemná zpráva nemusí být jedinou, která ukazuje letopočet založení. Písemná zpráva o kostelíku svaté Markéty je z roku 1339 a sakristie je zcela jasně z druhé poloviny 13. století.

Jak vypadala strážní věž Tumberg se zatím můžeme jen domnívat z popisu obdobných strážních věží v okolí. Již vzpomínaný Valentin Schmidt popsal obdobnou strážní věž z roku 1198, která byla tehda na zemské stezce, která sem přicházela z Frymburka: „Čtyřúhelníková věž měla spodní stavbu z kamene do výšky domu a bez oken. Ve značné výšce, dosažitelné jen za pomoci strážce, se nachází vchod. Nad kamennou stavbou byla dřevěná nástavba“. Obdobný popis jsem našel i u strážních věží při zemských cestách na Prachaticku. Tvrziště v Zátoni mělo oválnou plošinu velikou zhruba 50x27 metrů s nalezeným základem kamenné věže „čtvercového půdorysu o straně cca 8 metrů“.

O „strategické poloze“ Tumbergu vypovídá i příhoda ze současnosti. Farní kostel Srdce Ježíšova na Malšíně má od května roku 2001 slavnostní venkovní osvětlení. Když jsem sjížděl od rakouské státní hranice ke Studánkám, tak jsem viděl toto osvětlení v plné kráse. Zde musím jen dodat, že právě tudy procházela již před mnoha staletími zemská stezka z Lince do Vyššího Brodu, která po překročení Vltavy směřovala právě k Tumbergu. K viditelnosti až od Studánek se naskýtá domněnka, zda u strážného stanoviště Tumberg nedostávaly strážci zprávu o blížícím se příchodu soumarů. Jiří Andreska uvádí, že cesta z Lince přes Vyšší Brod a Tumberg „byla již užívána již v dobách římských“. Raffelstettský celní řád z roku 906 se zmiňuje, že tudy dopravovali z Čech na podunajská tržiště otroky, koně a vosk, aby je vyměnili za jiné zboží, obvykle za sůl“.

Zdroj: archiv Františka Schussera

Fotogalerie: