Místo, kde se stýkaly zemské stezky od Vyššího Brodu a od Frymburku, se „od nepaměti“ nazývalo Tumberg, tedy strážní věž, nebo také strážní stanoviště. Lze tedy předpokládat, že zde na vrcholku s dalekým výhledem střežili ono „strategické“ místo na cestě k „nižnímu brodu“, tedy k Zátoni. A protože v Zátoni, byl kostel a probošství ostrovské již od 11. století, zdá se málo pravděpodobné, že by zde nestál dřevěný kostelík. Když dřevěný kostelík zchátral, tak byl postaven nový, kamenný. Trvalo ještě hodně dlouho, než v roce 1339 je poprvé písemně uváděn jako kostelík Svaté Markéty. Byl to filiální kostel ke kostelu v Rožmberku a farářem zde byl Nikolaus z Malšína. V současné době tvoří tento kostelík sakristii malšínského kostela Srdce Ježíšova, který je při současném nočním osvětlení dobře viditelný od Studánek, tedy od stejné „linecké stezky“, před Vyšším Brodem.

Průřez žeber, patky i svorníky dnešní malšínské sakristie o velikosti 865x430 cm a výšce 430 cm dokazuje, že to byla původně kaple o dvou čtvercových polích z druhé poloviny 13. století. Příklad malšínské sakristie učebnicově ukazuje, že první písemná zpráva nemusí být jedinou, která ukazuje letopočet založení. Bylo by i „divné“, kdyby na této vyvýšenině se širokým rozhledem, v místě, kde se stýkaly dvě zemské stezky od Vyšího Brodu a Frymburku, byl kostelík „až“ ve 14. století. Kostelíky se vždy stavěly na významných místech, zejména na vrcholcích u zemských stezek s dalekým výhledem a viditelností. K viditelnosti až od Studánek se naskýtá domněnka, zda u strážného stanoviště Tumberg býval v noci oheň. Již v roce 1360 je uváděn kostel na Malšíně jako farní a to také zapadá do mé mozaiky o založení kostelíka na Malšíně dávno před rokem 1339.

Nad jižním vchodem je na zavěráku pětilistá růže Rožmberků a nad ní letopočet 1593. Se vší pravděpodobností je to datum stavby dnešního kostela. Prvého září 1677 předal Ferdinand Buquoy farní kostel na Malšíně pod správu cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě. Farní matriky jsou vedeny od roku 1664 a farní pamětnice je vedena od roku 1835. Prvý kaplan byl v roce 1880 Ivo Pihale. Elementární farní škola byla na Malšíně od roku 1665. Prvý zvon byl z roku 1614 a měl český nápis: „Léta panie 1614. Tento zwon sliwal Walentin Arnold v Budieowicích Czeskich.“

Farní kostel na Malšíně je původně gotická omítaná stavba na táhlém návrší uprostřed hřbitova. Skládá se z trojosé lodi, kněžiště a pětistranného závěru. Sakristie je na severní straně kněžiště. Třípatrová hranolová věž má střechu z druhé poloviny 19. století. Vnitřní vybavení je z části barokní, z části v novogotickém slohu. Hlavní oltář je dřevěný, částečně zlacený. Uprostřed je socha Ježíše mezi sochami Sv. Barbory a Sv. Kateřiny, na prohýbané římse sochy Sv. Jana Nepomuckého mezi dvěma anděli. Postranní oltáře jsou dřevěné, novogotické z roku 1870. V severním Panna Marie mezi dvěma světicemi, na jižním socha sv. Josefa mezi sv. Norbertem a sv. Rochem. Dřevěná kazatelna stojí na starším kamenném sloupku. Z řady soch svatých na konzolách nejvíce zaujmou polychromované barokní sochy Sv. Šebestiána a Sv. Floriána ve tříčtvrteční velikosti. Dřevěná křtitelnice je osmistěnná, jednoduše profilovaná a víko končí křížkem.

V roce 1870 patřilo pod farnost Malšín 25 obcí a osad, kde bydlelo v 296 domech 2.086 katolíků. Na samotném Malšíně v té době bylo 23 domů a 190 katolíků. V roce 1945 je na malšínské farnosti uváděno 2.438 katolíků. Fara měla svou vlastní kapelu. Po odsunu Němců v roce 1946 však většina obcí a osad nebyla již nikdy dosídlena a tak postupně zanikla. Pravidelné bohoslužby však nebyly nikdy přerušeny. V roce 1856 byla postavena na nedalekém „Turnbergu“ poutní kaple Panny Marie Pomocné na skalnatém ostrohu, kde se vší pravděpodobností stával strážní hrádek u styku dvou zemských stezek. Od kaple je krásný rozhled až k rakouskému Sternsteinu.

Zdroj: archiv Františka Schussera

Fotogalerie: