Velké vojenské manévry v Rakousko-uherském mocnářství se konaly každým rokem vždy v září. Říkalo se jim císařské, neboť se jich pravidelně účastnil i stárnoucí císař František Josef I. Manévry prakticky vždy končil jeho letní pobyt v Bad Ischlu a po manévrech se již vracel do Vídně. Bylo rozhodnuto, že císařské manévry v roce 1895 budou na jihu Čech, na Kaplicku. Druhého června 1895 přijel do Kaplice šéf generálního štábu Beck s doprovodem „velkého počtu štábních důstojníků, aby přímo v terénu připravili průběh bojů.“ V závěru srpna „po kaplické silnici projížděly před zahájením manévrů kolony vozatajstva, dělostřelectva a dragounů. Pochodovaly zde pěší útvary a mezi nimi jely kuchyně, vojáci na jízdních kolech z Lince a sanitní povozy…“ V rámci císařských manévrů byly „obce vyzdobeny a louže na cestách čerstvě zavezeny.“ Inu mnoho se od dob císařských návštěv nezměnilo…Muselo být zajištěno ubytování důstojníků po domech a sedláci prodávali vojsku potraviny, oves, seno a slámu. Prostí vojáci spali po stodolách, na půdách i pod širým nebem. Císař se snažil o udržení přehlídkového charakteru armády, naopak mladší generace důstojníků se snažila změnit duch armády na válečnický a manévry 1895 byly jedny z přelomových.
Německou kroniku Horního Dvořiště v té době vedl obecní tajemník Rudolf Lepschy, který zaznamenal, že v obci na louce za školou byla od 24. srpna do 6. září 1895 postavena polní pekárna s osmi pecemi. Polní pekárně, kde bylo 34 vojáků, velel důstojník. Mimo chleba byly válčícím stranám z Horního Dvořiště vydávány i masové konzervy a další potraviny. O rozvoz potravin se staral 1 důstojník, 6 vojáků a 12 jednoročních dobrovolníků.
Dvacátého devátého srpna 1895 byl v Horním Dvořišti třetí prapor prvního pluku tyrolských císařských myslivců včetně jeho štábu. V domech a v kolnách bylo ubytováno 80 vojáků. Mimoto zde byl i divizní štáb 8. pěší divize v čele s polním maršálem arcivévodou Ferdinandem. Štáb tvořilo 20 důstojníků, 45 vojáků a 48 koní. Arcivévoda Ferdinand, kapitán a velitel praporu myslivců přenocovali v bytě vrchního učitele Franze Güntera. Příští den 30. srpna 1895 odjel štáb do „rozhodující bitvy“ u Netřebic.
Císařské manévry roku 1895 byly zahájeny prvého září a zúčastnil se jich osmý a čtrnáctý armádní sbor. Oba sbory „válčily“ proti sobě na rozsáhlém území mezi Velešínem a Kaplicí. Sídlo generálního štábu bylo ve škole v Netřebicích a na blízkém kopci Hůrka byl připoután vojenský pozorovací balón, z něhož pozorovatelé hlásili nástup a pohyb vojska. Dne 4. září 1895 manévry začaly a trvaly několik dní. Děla hřměla, ozýval se rachot pušek. Při útoku se blýskaly zbraně, leskly se uniformy. Bojující se snažili o obchvatné pohyby, jedni postupovali, druzí couvali. Každá jednotka hleděla dosáhnout lepšího postavení a překvapením dosáhnouti taktických a strategických výhod a vítězství.
Bitevní činnost byla v plném proudu, když z Českých Budějovic přijel na kaplické nádraží dvorním vlakem sám František Josef I. a s celým doprovodem pozoroval manévry z okraje zahrady, která byla naproti škole v Netřebicích. Poslední den manévrů pozoroval František Josef I. manévry z Hůrky. Večer vracel se císař do Českých Budějovic, kde bydlel na biskupství. Posléze byli všichni tak unaveni a vysíleni, že radostně uvítali zvuk trubky, jež daleko slyšitelným hlasem oznamovala konec císařských manévrů. Vojska pomalu odcházela a odjížděla. Za několik dní se pohroužil zase celý kraj v idylický klid, z něhož byl vyrušen.
Zdroj: archiv Františka Schussera
