V této kategorii naleznete články o různých tradicích a zvycích, jak se slavili za našich předků.

 

 

Nejveselejší doba celého roku, masopust, začíná šestého ledna a končí Popeleční středou, šestou středou před pohyblivými Velikonoci. Jak probíhal ve Vyšším Brodě na počátku dvacátého století? Na Tři krále, 6. ledna, kdy vyšebrodský farář Felix Dick v kostele posvětil křídu, vodu a sůl „chodíval duchovní s ministranty a kostelníkem, učitelé se žáky chodili vykropovat, vykuřovat za zpěvu modliteb příbytky osadníků a psát začáteční písmena na dveře.“ Vyšebrodský kantor Adolf Tietz na horní futra světnice psával křídou „C + M + B“ a příslušný letopočet. Většina měšťanů i sedláků obdarovávala faráře, kantora a jejich doprovod výslužkou. „C + M + B“ dnes chápeme jako jména tří králů. Kašpar, Melichar a Bartazal. Tehdy však znamenalo „Cristis mansionen benedicat,“což ve volném překladu znamená Kristus, ať požehná příbytek. Před zavedením juliánského kalendáře 6. ledna začínal nový rok. Svěcenou vodou z kostela se vykropovaly místnosti, aby stavení bylo uchráněné od všeho zlého. Po roce 1910 začali místo faráře a kantora chodit po Vyšším Brodě pouze chlapci převlečení za tři krále a zpívali koledy. Mívali plátěné bílé košile a na hlavě papírové koruny. Také „C“ se změnilo v „K.“ 

Vánocům předcházel advent, v němž se měli lidé po celoročním pracovním shonu věnovat podle příkazů církve více péče o svou duši. Po večerech se celá rodina i s čeledí modlila růženec, někdy však nechávali tuto společenskou chvilku jen na pátek. Během adventu se od svátku svaté Kateřiny, tedy od 25. listopadu, nekonaly žádné taneční zábavy a za nevhodné se považovala i návštěva šenku. Tehdy se říkalo, že „svatá Kateřina zavírá muzikanty do chléva“.

Noc z 30. listopadu na prvního prosince byla nocí osudovou. Byla to Ondřejská noc, kdy se lilo olovo, házel se za sebe střevíc a vdavek chtivá děvčata si stoupla na postel a prosila svatého Ondřeje, aby jim poslal ženicha.

Naši partneři: