Dvacátého září 1938 mluví Adolf Hitler na sjezdu nacionalistické strany (NSDAP) v Norimberku. Nešetří nadávkami na Československo a pokládá „za svou svatou povinnost zasáhnout a připojit ke své Říši všechna území obývaná Němci.“ Hitlerova vzteklá řeč je signálem k povstání henleinovců.

Adolf Hitler ustanovuje z řad fašistů v českém pohraničí nacistické bojůvky, které bývaly nazývány Freikorps. Velitelem těchto nacistických ozbrojených bojůvek byl Hitlerem jmenován Konrad Henlein a jejich úkolem bylo napadat všechno české v pohraničí a vystupovat jako teroristické skupiny.

Vzrůstající nacionální německé hnutí učinilo život Čechů i v Loučovicích obtížný. V pátek 23. září 1938 byla vyhlášena mobilizace a během 24 hodin obsazuje československá armáda hranice. Příští den, 24. září 1938, přepadlo osm henleinovců bojové stanoviště SOS Kapličky již krátce po čtvrté hodině ráno palbou z třiceti metrů. Naše československá jednotka palbu opětovala, sedm mužů uprchlo zpět do lesa a osmý zůstal ležet mrtvý na místě přestřelky. Velitel družstva podle legitimace SdP zjistil, že zastřeleným henleinovcem byl Matyáš Klimský z loučovické papírny.

V neděli 25. září v půl páté ráno se střetl dozorce finanční stráže Zahradník s henleinovcem Francem Soukupem, který přecházel hranici od Guglwaldu. Nejen že neuposlechl Zahradníkovy výzvy k zastavení, ale naopak vystřelil po něm z pušky. Dozorce finanční stráže Zahradník palbu opětoval a třetí ranou henleinovce zasáhl. Soukup měl u sebe automatickou pušku Schanzer, dvě automatické pistole a větší množství nábojů. S prostřeleným hrudníkem byl dopraven do českokrumlovské nemocnice, kde vypověděl, že zbraně dostal v Guglwaldu od německých vojáků. Vyzbrojení Němci ze Sudet byli soustřeďováni u hranic a podnikali odtud útoky na československé pohraniční hlídky. Franc Soukup uvedl, že mají spoustu zbraní, zejména strojních pušek. Po vyhlášení stanného práva v Loučovicích a okolí nacisté znovu hromadně utíkali za hranice.

Ve středu 28. září 1938 odjížděl vlak, který odvážel na trase Lipno, Vyšší Brod, Certlov (dnešní Rybník) a Kaplice do Českých Budějovic české děti, matky a starce. Zůstali jen čeští zaměstnanci pošt a železnice. Po odjezdu Čechů tímto vlakem přepadl freikorps družstva Stráže obrany státu pozorovacího sledu na hranici a zanedlouho se přestřelka přenesla i do Vyššího Brodu. Ze střech a oken stříleli němečtí záškodníci.

Ve středu 28. září 1938 N. Chamberlain upozornil v dopise A. Hitlera, že „vše podstatné může dostat bez války a bez odkladu.“ Na Mussoliniho výzvu dal Hitler souhlas ke schůzce představitelů Německa, Itálie a Francie v Mnichově. Ve čtvrtek 29. září 1938 se situace zhoršila. Vyčerpané československé jednotky již nemohly udržet svá bojová stanoviště.

František Papoušek, který byl na loučovickém nádraží přednostou, vzpomínal na 29. září 1938 v kronice Českých drah takto: „...Večer připochodovali němečtí hasiči ve dvojstupu, seřadili se na nádraží, dva vystoupili a velitel je ustanovil co stráž ku hlídání nádraží. Na dotaz správce stanice pana Hrubého co to má znamenati, mávl rukou a řekl: Kdyby vás někdo přepadl, aby vám nebylo ublíženo. A ostatní odešli. Na dotaz na naší četnické stanici byli tito bezbranní, ježto český velitel z Prahy chvílemi hlásil: Buďte klidní, setrvejte na svých místech a vyčkejte dalších rozkazů, nepřátel se nelekejte, na množství nehleďte. Téhož dne, když se setmělo, šel jsem na druhý konec nádraží k remízu, usedl na kámen a pozoroval. Za malou chvíli slyšel jsem kroky blížící se k vile sousedící s nádražím, poté klepání na okno a německé radostné volání. Tati, kdybys byl v noci ze spánku probuzen, tak se nelekej! Budou to naši osvoboditelé, kteří přijdou z Rakous a Adi také. Byl to jejich syn, který prchl před naší mobilizací přes hranice, jako všichni Němci z Rakous. Bylo mi jasné, co znamená ta hasičská stráž na nádraží, spravil jsem všechny železničáře, četníky a ostatní Čechy, kteří zde ještě s námi zůstali a netrpělivě očekávali, co se bude dít do rána...“

Dne 29. září 1938 podepsali Hitler, Mussolini, Chamberlain a Daladier v Mnichově pro naši zemi potupný diktát o odtržení českého pohraničí a připojení Sudet k německé Říši. O den později, 30. září 1938, československá vláda mnichovský diktát přijala. Francie a Anglie se domnívaly, že zachránily mír, Hitler a sudetští Němci jásali nad snadno dosaženým cílem bez boje a Češi, zvláště vojáci a ti, co museli utéct z pohraničí, byli plni smutku, zklamání a nejistoty.

Zdroj: archiv F. Schussera

 

 

 

Naši partneři: