DOPIS Z 10. ŘÍJNA 1958

 

Kritické období pro Rožmberk bylo období mezi léty 1957 až 1967. V obci se šuškalo i oficiálně hovořilo o tom, že obec i celé údolí se stane dnem přehrady, která se má postavit nad Větřním. Najednou se všechno stalo provizorní, obyvatele přestala bavit práce, a kdo mohl, chystal se vzít nohy na ramena a z Rožmberku zmizet. V týdeníku Kultura 1958 pronesl Ladislav Bon, tajemník Místního národního výboru v Rožmberku, že se „tady bude nerušeně žít ještě alespoň deset let.“

O pět let později poskytl rozhovor Ladislav Bon Jiřímu Žákovi a mimo jiné řekl: „Jsme mrtvá obec, o nás se už nikdo nezajímá.“ Snad jeden za všechny. V současnosti je na náměstí v Rožmberku mezi domy čp. 76 a 78 proluka. Stával zde památkově chráněný dům čp. 77. Dne 10. října 1958 přišel na MNV Rožmberk dopis z Krajského národního výboru České Budějovice, v němž se stroze nařizovalo, aby se rekonstrukce domů čp. 76, 77 a 78 okamžitě zastavila v důsledku vodní zátopy. Prostavěné peníze měl uhradit generální investor přehrady. Tečka. Dny a měsíce ubíhaly, až se dům čp. 77 zřítil a tak byla nutná demolice. Vytrhnete-li jeden zub, ostatní se začnou viklat, a tak bylo nutno domy čp. 76 a 78 podepřít betonovými sloupy. Protože stavba byla naštěstí posunuta do „neurčité budoucnosti“, nebyl nikdo, kdo by prostavěné peníze zaplatil.  Dodnes po dopisu z 10. října 1958 zbyla znehodnocená proluka, do níž trčí z každé strany široké podpěry.   

 

 

ARCHIV MĚSTA ROŽMBERK

 

Město Rožmberk mělo svůj vlastní archiv, avšak o způsobu péče o archiválie jsem nenašel zatím zprávy. Po roce 1945 pečoval o písemnosti Místní národní výbor Rožmberk a kolem roku 1950 byl archiv předán do bývalého Okresního archivu v Kaplici. Další písemnosti města, městské knihy a pozůstalostní spisy, byly předány v letech 1962 až 1965 do Státního oblastního archivu v Třeboni. Zachovala se všechna privilegia města, která uvádí ve svém popisu českých archivů M. Volf. Pro dějiny města jsou cenné zejména městské knihy, které sahají svými počátky do 17. století. Spisů do roku 1849 se zachovalo velmi málo a také ve spisech z let 1850 až 1945 jsou velké mezery.

Listiny a inventář obsahují vztah vrchnosti a obyvatel města Rožmberk, právní a hospodářské postavení města. Pamětní kniha zachycuje nejdůležitější místní události od poloviny 19. století, obsahuje však i zpětné zápisy k historickým událostem v Rožmberku. Vzhledem k tomu, že se zachovala pouze jedna kniha zápisů ze schůzí městského zastupitelstva a spisy vzniklé z činnosti města jsou pouze torzem, je kronika cenným pramenem pro studium dějin města Rožmberk. Dalším důležitým historickým pramenem jsou městské knihy. Zápisy sahají do prvé poloviny 17. století, starší zápisy jsou pouze ojedinělé.

Spisů vzniklých z činnosti města Rožmberk se zachovalo velmi málo. Ze staršího období do roku 1849 je to zejména skupina pozůstalostních spisů. Z dalších spisů je možno získat doplňující údaje ke správním dějinám, počtu obyvatelstva, sociálním otázkám a zemědělství. Ve spisech z let 1850 až 1945 tvoří ucelenější skupinu spisy o zásobování v období prvé světové války. Ve fondu byly ponechány písemnosti Společnost starousedlíků v Rožmberku z let 1882 až 1944. Pozemkové knihy byly katalogizovány v průběhu let 1960 až 1970. Fond města Rožmberk uspořádala a inventarizovala v letech 1986 a 1987 Věra Mašková, která také v roce 1987 zhotovila inventář fondu města Rožmberk. 

Zdroj: archiv Františka Schussera

 

 

 

Naši partneři: