Již v době hospodářské krize v roce 1932, začíná Eugen Porák stavět nové budovy v lepenkárně, kam přemisťuje úpravnu papíru a zavádí výrobu kartonáže. Mezi prvními kartonážními výrobky se objevují lepenkové sudy s dřevěným dnem a víkem a krabice z bednové lepenky s dřevěným rámem. Za rok 1933 již bylo vyrobeno 437 tun kartonáže. Výroba kartonáže velmi rychle zvyšuje své objemy. V následujícím roce 1934 je to již 930 tun, v roce 1935 1.468 tun, v roce 1936 2.382 tun a v roce 1937 již dokonce 2.892 tun hrubé těžké kartonáže v jediném roce.

Na výrobu bednové lepenky jsou  používány vícevrstvé lepenky z PS 8 a samotná kartonáž je vybavena lepicím strojem, vysekávacími a razicími stroji a šičkami na krabice z bednové lepenky. V průběhu let 1933 až 1937 bylo na kartonáži zavedena celá řada nových, unikátních obalů z bednové lepenky. Například byly vyráběny obaly na jízdní kola a obaly pro radiopřijímače. Oba tyto obaly byly zapsány u Obchodní a průmyslové komory a měly svůj certifikát pro ochranu vzorů. V té době byla zde vyráběna i bednová lepenka s vložkou z tkaniny. Ochranné známky měly své textové nebo grafické označení jako například “Texture-Board“, “Barrel Compacta“, „Neptun-container“ a další. Nejznámější však byl “Porák containers“. Továrna se mimo jiné stala monopolním výrobcem lepenkových beden pro cukrovary a řadu dalších odběratelů.

Závod vlastnil i dva významné patenty, které byly chráněny ve více než 20 zemích tří světadílů. V Československé verzi měly patentové spisy číslo 65399 a 66640. Oba byly přihlášeny 2. září 1937 a majitelem byl Vltavský mlýn bratří Poráků, akciová společnost továren papíru a lepenky, Loučovice. Pouze v Kanadě zněly oba patenty na jméno Michl Wollner a Franz Weber. Jinak adresa vynálezců kanadského patentu 364975 byla Loučovice, Čechy, Československo. Předmětem obou vynálezů byly skladatelné krabice s přesahujícími patkami pro velké a těžké náplně. Tyto patenty byly v zahraničí využívány i po druhé světové válce.

Zdroj: archiv Františka Schussera