Po první světové válce je v letech 1921 a 1922 stavěn nový papírenský stroj, který byl znám pod označením PS 5. Byl to výrobek firmy Voith, měl šíři 1850 milimetrů, jednalo se o otevřený papírenský stroj s podélným sítem, sifonovým nátokem, ždímacím lisem, třemi mokrými lisy, předsoušecí partií s čtyřmi sušícími válci, jedním lešticím válcem o průměru 3.100 mm s přítlačným válcem, jedním dosušovacím válcem  s navíjecím zařízením pro kovová jádra. Na tomto papírenském stroji byla zahájena výroba silného sulfitu od 40 do 180 g/m2 při rychlosti od 29 do 87 metrů za vteřinu. Denní výkony při 40 g/m2 byly 9.000 kg a při 100 g/m2 bylo dosaženo denního výkonu až patnáct tun. Při vyšších plošných hmotnostech výkon klesal a u 180 g/m2 dosahoval třináct tun za 24 hodin.

V roce 1924 je rekonstruován papírenský stroj číslo dva a v roce 1929 dochází k výstavbě dalších  dvou papírenských strojů. Oba staví firma Füllner a dostaly číslo jedna a šest. Papírenský stroj stroj číslo jedna po uvedení do provozu vyráběl papíry o plošné hmotnosti od 17 do 50 g/m2 a měl rychlost od 51 do 80 m/min. Konstrukční rychlost však byla od 20 do 120 m/min. Při výrobě tenkého sulfitu na ubrousky byla používána plošná hmotnost 17 g/m2 a denní výkon byl osm tun. Spolu s výstavbou papírenského stroje číslo šest byla vybudována i moderní papírenská hala. Tento stroj o pracovní šíři 2.160 mm byl určen na výrobu pergamenové náhrady. Bylo zde možno vyrábět pergamenovou náhradu od 25 do 60 g/m2. Nejvyšší denní výkon byl dosahován u 40 g/m2, kdy za 24 hodin bylo dosaženo výroby až 13 tun při rychlosti 105 m/min.

Přehled o výrobě v roce 1930, tedy po dokončení výstavby dvou nových papírenských strojů, dává přehled následující tabulka:

Nebělená celulóza 14.442 tun
Zabaleno PS 1 2.175 tun
Zabaleno PS 2  1.001 tun
Zabaleno PS 3 562 tun
Zabaleno PS 4 2.237 tun
Zabaleno PS 5 2.720 tun
Zabaleno PS 6 2.563 tun
Zabalený papír celkem 11.291 tun

 


Papírna Loučovice:

 


 

V roce 1930 dochází v papírně k odstavení papírenského stroje číslo tři, proto taková malá roční výroba. Jaký druh papíru se na tomto stroji vyráběl, není přesně známo, víme však, že se jednalo o dřevité papíry.

Také v závodě Svatý Prokop dochází po prvé světové válce k podstatnému rozšíření a modernizaci výroby. Již v roce 1919 se rozšiřuje sklad uhlí a staví se čistírna odpadní vody. V roce 1922  byl rekonstruován stroj číslo osm. Rekonstrukci provedla firma Voith. Byla provedena zejména rekonstrukce sušicí části stroje, kde mimo 13 předsoušecích a 6 dosoušecích válců byl nově zabudován i hladicí válec o průměru 3.100 mm. Dále byla provedena rekonstrukce transmisního pohonu a drobné zásahy do mokré části stroje. Další modernizaci tohoto stroje, zejména jeho mokré části, provedla firma Füllner v roce 1928. Tento stroj s osmi kruhovými síty vyráběl vícevrstvé lepenky o plošné hmotnosti 350 až 900 g/m2, při rychlosti 10 až 35 m/min. Optimální výkon při 600 g/m2 byl 45 tun za 24 hodin. Při minimální plošné hmotnosti klesl výkon na polovinu a při 900 g/ m2 dosahoval 36 tun za 24 hodin.

Stroj číslo sedm vyráběl chromonáhradu o plošné hmotnosti 230 až 500 g/m2. Dle potřeby bylo možno na dlouhém sítě vyrábět i barevné dřevité sulfitové papíry o plošné hmotnosti do 180 g/m2. Denní výkony se pohybovaly kolem 13 tun. V roce 1930 bylo na PS 7 vyrobeno a prodáno 3.529 tun a na PS osm 8.536 tun zboží. Dohromady bylo tedy v lepenkárně Svatý Prokop v roce 1930 zabaleno 12.065 tun papíru a lepenek.

V té době dalšímu rozšíření provozu Svatý Prokop bránila pila. Dodávka pilařské kulatiny se prováděla z horní Vltavy plavbou. Dřevo bylo z řeky vytahováno řetězovým dopravníkem a zkrácené na potřebné délky bylo úzkokolejnou drahou dopraveno až na pilu. Ta byla vybavena dvěma rámovými pilami. V roce 1930 bylo zde vyrobeno 7.941 kubíků řeziva.

Ve „Vltavském mlýně“ byla postavena nová kotelna a rekonstruována varna celulózy. Rozvoj obou provozů však byl přerušen velkou vodou v roce 1920 a zničujícím ohněm. O obou katastrofách si povíme příště. Na spáleništi je vybudována nová vodní hydrocentrála. V provoze Svatý Prokop byla dána do provozu nová 800 kW protitlaková parní turbína. V roce 1928 byla dána do chodu nová vodní turbína ve Vltavském mlýně, kde je instalován i nový strmotrubkový kotel, k němuž po několika letech je přiřazen nový turboagregát o výkonu 1.500 kW. Také ve Svatém Prokopu je postaven velký vysokotlaký kotel.

Zdroj: archiv Františka Schussera

 

 

Naši partneři: