HORNÍ DVOŘIŠTĚ. V roce 1278 je obec uváděna jako majetek kláštera Vyšší Brod pod názvem Merica. Latinské jméno Merica bylo překladem německého jména Haid. Později je uváděn přídavek Rinoldy podle jména místního faráře. V roce 1379 je vedle jména Merica používán i název Myšlany, tedy ves Myšlanů a v té době patřila ves pod panství hradu Rožmberk. Rozkládá se kolem pravidelné obdélníkové návsi, která byla vyměřena již v druhé polovině 13. století, z jejichž rohů vybíhají cesty. Uprostřed návsi stával pivovar. Další zástavba je ulicová. Již od roku 1252 zde stával raně gotický kostel sv. Michaela archanděla, který údajně založil Vok z Rožmberka na odbočce zemské stezky od Dunaje k nově založenému hradu Rožmberk. Kostel byl původně raně gotický, na přelomu 15. a 16. století byla dokončena nová výstavba v pozdně gotickém slohu, v roce 1738 vyhořel a při opravě byla loď nově zaklenuta. Kostel je od roku 1384 farní, je jednolodní s pětiboce zakončeným presbytářem s opěráky, s obdélníkovou sakristií a s hranolovou věží v severozápadním nároží. Presbytář má hrotová okna s kamennými kružbami a je sklenut síťovou klenbou hvězdového vzorce. Hlavní oltář má sloupkovou architekturu s obrazem archanděla Michaela, po stranách se sochami sv. Josefa a sv. Antonína. Dva boční oltáře sv. Anny Samotřetí a Zvěstování Panny Marie jsou barokní z 18. století. Pseudogotická hrobka z 19. století je na bývalém hřbitově u kostela. Na návsi stávala socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1724, která je dnes rozebrána a provizorně uložena u kostela. Na soklu byly figurální reliéfy sv. Šebestiána, sv. Floriána a sv. Rocha. Boží muka při silnici do Českého Heršláku jsou z roku 1630. V současné době je zde významný železniční hraniční přechod do Rakouska. Přímo v obci a v okolí je několik významných archeologických nálezů.

 

ČESKÝ HERŠLÁK. V roce 1357 je zde připomínán drobný zeman Řehoř z Heršláku, později byl Český Heršlák majetkem kláštera Vyšší Brod. V roce 1546 je již tvrz uváděna jako pustá. Poprvé je písemně uveden název Böhmisch-Hörschlag až v roce 1720. Přívlastek český (Böhmisch) byl dán zřejmě podle země, v níž leží, aby se odlišil od 2 km vzdáleného Deutsch-Hörschlag. Druhý člen znamená paseka, mýtina nebo mýto. Ve starých dokladech máme jenom Her a nikdy Herrn. Nelze proto spojovat se slovem „pán“ jak uvádí Sedláček. Her znamenalo vznešený, ale také pyšný, zpupný. Ves bývala také nazývána Zinischpan-Hof, tedy Čišpanovský dvůr podle majitele v 15. a 16. století. Tento rod pocházel z nedalekého rakouského Freistadtu, kde byli často uváděni jako starostové. Český Heršlák se po roce 1918 stal významným střediskem Čechů. Byla zde zřízena celnice, založen Sokol, Národní jednota Pošumavská a česká jednotřídka. Nová česká škola, které propůjčil jméno president T. G. Masaryk, byla otevřena v roce 1923.

(Otištěno kniha Putování za růží a lilií – 2007, s. 19 až 22)

Zdroj: archiv Františka Schussera

 

 

 

Naši partneři: