Po návratu opata Tecelina Jaksche a mnichů do kláštera v květnu 1945 již v srpnu 1945 bylo reorganizováno klášterní hospodářství. Správcem klášterního majetku se stává J. Hála, který jej pro klášter spravoval až do 13. prosince 1946. Oklešťování majetku a pravomocí nastalo již 2. října 1946, kdy „Ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem vnitra učinilo rozhodnutí, že klášter a řád cisterciáků ve Vyšším Brodě jest třeba považovati za zrádce a nepřítele Československé republiky, jemuž je zemědělský majetek ze zákona konfiskován.“

Po 13. prosinci 1946 přechází správa pozemků přechodně na Národní pozemkový fond. Počátkem března 1948 byla na klášter Vyšší Brod dosazena národní správa a národními správci byli jmenováni profesor V. Diviš a převor kláštera ve Vyšším Brodě Oldřich Klaška. Jistě i rezoluce místního národního výboru ve Vyšším Brodě z 26. února 1948, která požadovala revizi pozemkové reformy, konfiskaci majetku a odsun německých mnichů přispěla k tomu, že 1. ledna 1949 přešlo hospodaření s klášterním majetkem na Československé státní statky Vyšší Brod.

Dne 3. května 1950 byl z nařízení Státního úřadu pro věci církevní konvent kláštera násilně rozpuštěn. Čeští členové řádu byli internováni, ostatní, německy hovořící mniši, byli vyhoštěni do Rakouska a klášterní archiv byl odvezen v červenci 1950 do Státního archivu v Třeboni. Převor kláštera Oldřich Klaška, jako jediný mnich z kláštera Vyšší Brod, byl ponechán do 1. října 1951 jako administrátor farního úřadu ve Vyšším Brodě. Otakar Kaplan, jako očitý svědek, píše o tom, že „190 plastik a obrazů bylo převezeno do státní galerie a uměleckého muzea v Praze. Archiv byl odvezen v červenci 1950 do Třeboně.“ Správcem Státního kláštera ve Vyšším Brodě byl J. Švarc a z Památkového úřadu v Praze měl klášter Vyšší Brod na starosti Dr. Friedl.

V roce 1951 přichází do kláštera ve Vyšším Brodě Pohraniční stráž. Jejich neblahé působení, zejména „přijímač“ nových branců, zde „hospodařil“ až do roku 1965. Devastace kláštera Pohraniční stráží a hospodářské části Státním statkem byla názornou ukázkou, jak socialistický stát přistupoval ke kulturním památkám. V té době přešla budova bývalého opatství do majetku Ústřední správy spojů a byly zahájeny adaptační práce v místnostech, kam bude přenesena část sbírek poštovního muzea v Praze. Teologický a filosofický sál klášterní knihovny byl restaurován a opravena byla i přístupová chodba ke knihovně. Rada Okresního národního výboru v Českém Krumlově schválila zásady pro zpracování územního plánu pro klášter Vyšší Brod, kde měl být areál rozdělen  na vlastní klášter s přilehlými objekty a od kláštera odděleno přilehlé hospodářství.

Historický časopis Výběr se v roce 1965 a 1966 věnoval situaci v klášteře Vyšší Brod po odchodu vojáků Pohraniční stráže. Mimo jiné se zde psalo: „Nemluvě o vzhledu budov přivítala každého těsně před vstupem do výstavních místností rozvalená zídka u schodiště. Na nádvoří zkoušeli mladí řidiči hlučnou sílu svých těžkých nákladních aut a soutěžili ve výkonnosti jejich brzd. Vrcholem nepřiměřeného prostředí kolem kulturní památky je zákoutí kolem závěru presbytáře kostela, kde býval hřbitov mnichů. V bujném porostu různé vegetace, plevele a trávy, nikdy nesečené a skrývající různé odpadky a střepy, vyšlapali cestičky návštěvníci prohlížející posmrtné desky někdejších členů konventu. Vytlučená okna i sousedního traktu doplňují obrázek. Naštěstí zůstala ušetřena gotická okna kapitulní síně a přilehlé sakristie, která smutně a nechápavě hledí do tohoto zákoutí.“

V bývalé soudní budově, která patřila Státním statkům Vyšší Brod, byl v prvém patře prostorný sál bohatě zdobený stropními a nástěnnými malbami, které byly v roce 1965 ještě poměrně zachovalé. Sál v roce 1965 sloužil jako společná noclehárna pro brigádníky. Autor článků ve Výběru, podepsaný Dr.K.P.Si si na závěr posteskl: „Není instituce, která by zařídila aspoň nejnutnější úklid a pořádek, když uživatel objektu chodí bez zájmu okolo toho, co vidí tisíce očí našich i zahraničních hostů?“

V roce 1965 byl při stavebních úpravách, které prováděla armáda, nalezen v klášteře Vyšší Brod tak zvaný „klášterní poklad.“ Byly to mešní potřeby, kalichy, monstrance a relikviáře, které byly předány českobudějovickému biskupství, které je předalo na různé fary. Kolem tohoto ukrytého majetku kláštera byla a je spousta nejasností, polopravd i nepravd. Postupné odhalení těchto nejasností kolem pokladu je mým úkolem na několik dalších let, ale již dnes mohu napsat, že většina tohoto „pokladu“ je již zpět v klášteře.

Velmi zajímavá a kritická je v kronice města Vyšší Brod zpráva z roku 1967. „Na využití kláštera byly zpracovány již tři studie, ale k realizaci chybí finanční prostředky a stavební kapacita. Klášter tak zchátral, že náklady na opravu budou činit ohromné částky. S budovou byla po odchodu zahradníka zrušena i zahrada, skleník rozbit, po velkých pařeništích není ani stopy, květinová a sochařská výzdoba zahrady je obrácena v niveč.“ Já si pamatuji, že jeden z projektů předpokládal zřídit v soudní budově hotel pro cizince s obnovením maleb v soudní síni, kde měl být taneční sál pro bály.

V roce 1982 byla ukončena značně náročná rekonstrukce křížových chodeb a byla započata rekonstrukce budovy „starého opatství.“ V roce 1985 byla dokončena rekonstrukce klášterní lékárny, vznikly nové ubytovací prostory, dílny a sociální zázemí. V mimo sezónní dobu 1986 a 1987 byly provedeny postřiky proti plísňovým nákazám a houbě na krovech celého objektu kláštera. Knižní fondy byly ošetřeny kožařským ústavem z Otrokovic. Byla provedena oprava střech a vyplechování úžlabin. Největší práce pro stálé pracovníky představovalo vyklizení a vyčištění všech půdních prostor a osazení trámů lávkami. Byly dokončeny opravy ohradních zdí. O údržbářské práce se stará Miloslav Ouředník a občas jsou přijímáni další pracovníci formou smlouvy o dílo. Správcem kláštera je Petr Odložil. Před budovou kláštera bylo nutno vykácet jilmy napadené grafiozou.

V roce 1987 bylo z údržbářských prací dokončeno 160 metrů nových lávek v krovech i postřiky proti plísním a houbám. V objektu kláštera je malé rekreační zařízení pro pracovníky Památkové péče a ochrany přírody, které je určeno pro rodinnou rekreaci. Má 2 pokoje, kuchyň a sociální zařízení. V roce 1988 byla opravena část knihovny a galerie, pokračovala rekonstrukce elektroinstalace v kostele a byly prováděny úpravy ohradních zdí a údržba vodovodního řádu. „Tyto práce zabezpečovali pracovníci, kteří s povolením MNV pracují soukromě. Tato forma zajištění prací se velmi osvědčila.“

Restaurátoři, bratři Novotní z Prahy, provedli restaurátorský průzkum části nového refektáře, kde byly odkryty malby. Také byla provedena sonda pod podlahou v bývalém kostelíku nynější sakristie. Začalo se s odvětráváním klenebních prvků v kapitulní síni. Byla sundána betonová omítka a podle otisků měly být zhotoveny nové části klenebních žeber. Celý objekt byl chráněn zabezpečovacím zařízením. V roce 1988 se objevuje Gorbačov, o rok později přichází listopad 1989 a v roce 1990 je již jisté, že klášter bude opět navrácen svému majiteli, cisterciáckým mnichům. Stalo se tak prvého března 1991.

Turistický průvodce z roku 1947 píše, že „prohlídka sbírek je povolena v 9:30, 11:30 a ve 14:30. V neděli a ve svátek je nutné se ohlásit předem.“ Turistický průvodce z roku 1960 sice popisuje co je možno v klášteře vidět, ale „kdy a jak“, to zde není. Jiný turistický průvodce z té doby píše, že „klášter je od roku 1950 kulturní památka“ a z dalšího textu je zřejmé, že se „nějak dá klášter navštívit.“ Z období let 1951 až 1962 jsem však dosud nenašel žádný konkrétní a spolehlivý doklad o konání pravidelných návštěv v církevní části areálu kláštera Vyšší Brod. Celou církevní část kláštera vlastnila Státní památková péče a klášter se oficiálně nazýval Státní klášter Vyšší Brod. Klášterní knihovnu v té době spravovala Státní vědecká knihovna České Budějovice.

Prvý spolehlivý doklad o návštěvnosti kláštera jsem nalezl v kronice Vyššího Brodu, kde se píše: „V roce 1963 byl podle správce kláštera s. Židlického, počet tuzemských návštěvníků kláštera 31.600 a počet cizinců 660. V klášteře prováděli 2 průvodci a v hlavní sezóně k nim přibyla 1 výpomocná síla.“ V roce 1967 navštívilo klášter 57 tisíc návštěvníků z Československa a 8 tisíc návštěvníků z ciziny. Mezi návštěvníky kláštera byli i studenti z Afriky, kteří trávili prázdniny na Lipně. V klášteře byla v roce 1967 výstava prvotisků z klášterní knihovny, kterou připravil Mirko Riedl. K větě „Škoda jen, že okolí kláštera hyzdí vraky různých strojů Státního statku a že není lépe upraveno a udržováno okolí kláštera“ nemám co bych dodal. Snad jen to, že to bylo ještě lichotivé hodnocení.

V roce 1981 dochází v klášteře k úpravám prohlídkové trasy pro návštěvníky. Nově byla upravena expozice, i když původní záměr Jihočeské Alšovy galerie byl mnohem velkorysejší. Kronikář jen poznamenal, že „je škoda, že jak tomu bylo dříve, nejsou v hlavním sále knihovny opět umístěny na ukázku některé z významných tisků knihovny.“ V tomto roce navštívilo klášter téměř 60 tisíc návštěvníků. V roce 1982 vydalo státní nakladatelství Odeon knihu Jaroslava Pešiny „Mistr vyšebrodského cyklu“ o vzniku, významu a zkoumání významné památky rané gotiky. Kniha byla oceněna ministerstvem kultury jako jedna ze tří nejkrásnějších knih roku.

V roce 1985 byla změněna trasa prohlídky a zavedeny časové vstupenky. Počet návštěvníků byl vyšší než v roce 1984 a klášter si prohlédlo 50.811 turistů, z toho 9.748 cizinců. V roce 1986 navštívilo klášter 50.417 občanů, z toho více než 17 tisíc cizinců. Byly využívány časové vstupenky a mezi jednotlivými prohlídkami je 20 minutový interval. Prohlídka trvá 40 minut. V sezóně pracovali 4 průvodci, z toho 3 sezónní.. Částečně je změněna instalace obrazů, protože některé byly odeslány na restaurování. Restaurované oltářní obrazy budou umístěny v galerii.

V roce 1987 navštívilo klášter 56.162 návštěvníků, z toho 17.513 cizinců. Byly restaurovány 2 oltářní obrazy, které byly vystaveny v galerii a 4 skleněné vitráže z oken v klášterní chodbě, které budou umístěny ve vstupní hale. V roce 1988 navštívilo klášter 59.144 návštěvníků, z toho 13.820 cizinců. V roce 1989 vydává Krajské středisko Památkové péče  a ochrany přírody v Českých Budějovicích hodnotnou brožuru Jiřího Kuthana „Vyšší Brod památkový areál-bývalý klášter,“ ve které je ve stručnosti shrnuto vše podstatné nejen o historii kláštera, ale i „co je zde možno vidět.“ K historii „Státního kláštera Vyšší Brod“ do roku 1991 patří zřízení a provoz Poštovního muzea, pravidelné pořádání varhanních koncertů, výstav a občasné pořádání bohoslužeb.

Zdroj: archiv Františka Schussera

 

 

 

Naši partneři: