Historický časopis Výběr se v roce 1965 a 1966 věnoval situaci v klášteře Vyšší Brod po odchodu vojáků Pohraniční stráže. Z celé řady výtek a hodnocení jsem vybral jen některé. V té době přešla budova bývalého opatství do majetku Ústřední správy spojů a byly zahájeny adaptační práce v místnostech, kam bude přenesena část sbírek poštovního muzea v Praze. Teologický a filosofický sál klášterní knihovny byl restaurován a opravena byla i přístupová chodba ke knihovně. Rada Okresního národního výboru v Českém Krumlově schválila zásady pro zpracování územního plánu pro klášter Vyšší Brod, kde měl být areál rozdělen  na vlastní klášter s přilehlými objekty a od kláštera odděleno přilehlé hospodářství.

Nemluvě o vzhledu budov přivítala každého těsně před vstupem do výstavních místností rozvalená zídka u schodiště. Na nádvoří zkoušeli mladí řidiči hlučnou sílu svých těžkých nákladních aut a soutěžili ve výkonnosti jejich brzd. Vrcholem nepřiměřeného prostředí kolem kulturní památky je zákoutí kolem závěru presbytáře kostela, kde býval hřbitov mnichů. V bujném porostu různé vegetace, plevele a trávy, nikdy nesečené a skrývající různé odpadky a střepy, vyšlapali cestičky návštěvníci prohlížející posmrtné desky někdejších členů konventu. Vytlučená okna i sousedního traktu doplňují obrázek. Naštěstí zůstala ušetřena gotická okna kapitulní síně a přilehlé sakristie, která smutně a nechápavě hledí do tohoto zákoutí.

V bývalé „soudní budově, která patřila Státním statkům Vyšší Brod“, byl v prvém patře prostorný sál bohatě zdobený stropními a nástěnnými malbami, které byly v roce 1965 ještě poměrně zachovalé. Sál nyní slouží jako společná noclehárna pro brigádníky. Autor článků, podepsaných Dr.K.P.Si si na závěr posteskl: „Není instituce, která by zařídila aspoň nejnutnější úklid a pořádek, když uživatel objektu chodí bez zájmu okolo toho, co vidí tisíce očí našich i zahraničních hostů?“

Zdroj: archiv Františka Schussera

 

 

Naši partneři: