Domy tvořící náměstí Horní Plané mají všechny svá jména. Na horním okraji náměstí, čelem k poutníkům zdola od řeky přicházejícím, žil ve starém měšťanském domě nazývaném "Zum Sommer" (Ke Slunci) slepý muž. Rodina se o něj řádně starala, jak se na správné lidi sluší a patří. Onen nešťastník však nechtěl být svým blízkým na obtíž. Mrzelo jej, že nemůže svým dílem přispět k obživě celé rodiny. Sedíc na lavičce před domem, kam jej děti ráno pravidelně vyváděly, přemýšlel, modlil se a zdravíc silným hlasem své sousedy, spěchající do práce nebo naopak líně se vlekoucí se svými povozy vstříc svým každodenním povinnostem.

Den co den Boha prosil, zda by bylo možno zbavit ho své nemohoucnosti a pomoci mu stát se prospěšný nejen své rodině, ale i celému okolí. Zázrak se měl stát v roce 1667, kdy slepec prožíval po 3 noci zvláštní sen. Měl jít nahoru na kopec a zde kopat. Dokonce se mu vyjevovalo přesné místo.

Nacházely se tu na hromadě třírohé kameny. Muž byl přesvědčen, že se jedná o boží znamení. Ráno po třetí noci vzal proto motyku a bez toho, aniž svým bližním cokoli sdělil, vystoupil nahoru na kopec. Zde opravdu třírohé kameny nalezl. Sevřel pevně motyku a započal s kopáním. Po chvíli se mu zdálo, že slyší nějaké šumění. Odložil motyku a rukama šmátral ve vykopané jámě. Dlaně mu smočily kapky vody deroucí se k povrchu. Znovu pozvedl motyku a jal se odstraňovat zeminu, co mu síly stačily. Za několik okamžiků vyrazil z jámy silný pramen. Slepec ponořil, do vody ruce, pak si ovlažil čelo a protřel vodou oči. A hle: Zázrak se stal. Viděl. Viděl stromy, jejichž větvemi procházely paprsky ranního slunce, díval se na krajinu kolem sebe, viděl vesnici rozprostírající se pod ním. Viděl však ještě něco, co jej naplnilo posvátnou bázní, až hlasitě vykřikl. Ve vodě těsně před ním se nacházel obrázek Bolestivé matky Boží. Z obrázku v okolí hlavy Svaté vyzařovalo slabé světlo. Muž poodstoupil o několik kroků zpět, poklekl do trávy, dlouho se modlil a Bohu děkoval. Potom vstal, vytáhl obrázek z vody a opřel jej o největší ze zmíněných třírohých kamenů. Následně pospíchal dolů do vesnice, aby všem lidem, které potkal, řekl, co se mu přihodilo.

Ještě téhož dne spěchali zástupy lidí na kopec k prameni, aby se pomodlili u zázračného obrázku. V dalších měsících zde pak došlo ještě k několika zázračným uzdravením. Po čase se zdejší usedlíci domluvili a postavili nad obrázkem malou stříšku, aby tak byl chráněn před sluncem a dešti. Kdy se tomu stalo, nikdo přesně neví, ale mělo to být velmi dávno. Po čase se zázračný obraz Matky boží ztratil. Podrobnosti, které zmizení provázely, nejsou známy. Údajně se ještě jednou objevil na tržišti v obci Dolní Vltavice. Co je však jisté, že po jeho ztrátě bouřky a krupobití sedm let ničily úrodu na polích Horní Plané. Neštěstí přestalo teprve poté, když na místě dřívější stříšky ochraňující obrázek byla postavena dřevěná kaplička a natřena červenou barvou. Také, se začalo s budováním dlážděné cesty vedoucí z Horní Plané až ke kapli. Cesta byla dokončena mnohem později a po jejích okrajích vysázeny lípy.

V průběhu let jeden velmi zbožný farář navrhl výstavbu kostelíka. Měl se nacházet poněkud výše a na lepším místě než dřevěná kaplička. Ta byla nakonec odstraněna a kolem pramene postaven domeček, který jej zakrýval a chránil. Uzdravený slepec zůstal vidoucí až do konce svého života. Dnes je Dobrovodská kaple jediné, co po oněch událostech zbylo. Měšťanský dům "Ke slunci" se nachází za děkanským kostelem a má číslo 77.

Zdroj: archiv Františka Schussera

 

 

 

Naši partneři: