Svou podobu dostal zámecký park v Rožmberku za hraběte Jiřího Jana Buquoye v letech 1848 až 1857. V roce 1848 byl postaven v zahradě nad Horním hradem pavilon, ke kterému se vystupovalo ze západu po dvou bočních schodištích s kuželkovou balustrádou a ozdobnými květináči. Ze severní strany pak zde bylo široké schodiště. Jak uvádí N. Bártlová a E. Eleshauserová, tak v roce 1851 poslal hrabě z Nových Hradů do Rožmberka svého zahradníka Antona Krauseho, aby zřídil květinovou a zeleninovou zahradu, osázel zámecký vrch a založil nové cesty. V následujícím roce 1852 byl vybudován skleník a v roce 1855 byla rozšířena květinová část zámecké zahrady.

Moderním obydlím hraběte Buquoye se stala romantická stavba v novogotickém slohu, která dostala název „Cottage“. Byla postavena v letech 1856 a 1857 a uzavírá podélnou osu okrasné zahrady. V letech 1862 a 1863 nyla „Cottage“ zvýšena o jedno podlaží a její jižní fasádu dle zachovalých fotografií porostly popínavé rostliny. Obdélníkovou zahradu v novogotickém stylu vymezila budova „Cottage“ a na opačné straně terasa s pavilonem, ze severní strany skleník a z jižní opěrná kamenná zeď a svah. V průsečíku podélné a příčné osy byla kruhová kašna se sousoším a vodotryskem. Celý prostor měl bohatou ornamentální květinovou výzdobu.

Založení krajinářského parku severně od „Cottage“ následovalo po dokončení gotizující úpravy hradu kolem roku 1870. Park spojoval most s lesem na Tomášském vrchu a pěšiny podél Vltavy s parkem, který se jmenoval Gabrielin luh. Zde byl v polovině 19. století postaven roubený „Švýcarský dům“ a další procházky byly na Magdalenině cestě,“ která vedla podél Vltavy.

Zámecká zahrada ve své historické podobě již bohužel neexistuje. Dochovaly se zbytky staveb, když pavilon byl zbourán před rokem 1970. Z mostu, který spojoval park s Tomášským vrchem, zbyly pouze pilíře a z kašny zůstal obvodový bazén bez sousoší. Členění zahrady je z části patrno v trávníkové ploše. Na terase s pavilonem byl vybudován dnes již nefunkční minigolf a na plochách krajinářského parku vzniklo hřiště a stožáry vysílačů. Z dřevin zůstaly zachovány červenolistý buk s dutinou a lípa se starou vazbou koruny. Porosty lip a javorů se nacházejí i kolem věže Jakobínky a u severního vstupu do „Cottage“. Na jižním svahu pod Horním hradem je starý ovocný sad s nízkým pultovým skleníkem. Terasy jižně od přístupové cesty z obce jsou upraveny jako užitková a okrasná zahrada podle projektu Ivany Popelové. Nástupní prostor k Dolnímu hradu s vyhlídkou zdobí renesanční kašna s rytířem a plochy jsou doplněny záhony růží. Před vyhlídkovou terasou rostou tři lípy velkokvěté. Z pravidelně řešené novobarokní zahrady, založené u Horního hradu v polovině 19. století, zůstaly částečně zachovány architektonické prvky a v okolí hradu se zachovala část krajinářského parku z druhé poloviny 19. století.

Zdroj: Archiv Františka Schussera

 

 

 

Naši partneři: