Založení obce Kapličky je nutno vidět ve spojitosti se založením cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě a to nejspíše někdy před rokem 1278. Jako datum založení Vyšebrodského kláštera se uvádí 1. červen 1259, kdy byl klášter slavnostně vysvěcen a rovněž byla předána darovací listina. V souvislosti se založením kláštera uvádí Josef Stöcklöw v „Kronice městyse Vyššího Brodu“, že pan Vok během slavnostního svěcení klášterního kostela oznámil, čím hodlá nový klášter obdařit. Tímto darem, jak se píše, jest velký les, ležící v nejbližším okolí pravého břehu Vltavy a zemskou hranicí od potoka Hammerleuchten až nahoru k cestě vedoucí přes Helfenberg směrem půlnočním. Dále uvádí, že toto lesní bohatství tvořilo základ pozdějšího panství vyšebrodského. Následně ve zmiňovaném lesním pohoří za klášterem vznikly v temných hvozdech a na kamenitých plochách vesnice Abdank, Hundsruck, Capella, Mühldorf, Schönfelden, Stern, Stift atd.

Páter Dominik Kaindl ve své knize „Dějiny kláštera Vyšší Brod v Čechách“ uvádí, ž se vesnice Kapličky objevuje v záznamech kláštera z 15. září 1377 jako druhá osada vedle Loučovic. Toho dne tam je uváděn nový farář, což podle Kaindla znamená, že tam byl kostel. Dominik Kaindl dále uvádí, že vesnice byla tedy podle všeho založena již před tímto datem a domnívá se, že už také existovaly i okolní vesnice, i když nejsou jmenovány. Také uvádí, že podle názoru Valentina Schmidta, který psal kroniku městyse Vyššího Brodu od roku 1922, byly Kapličky založeny klášterem a patřily mu i s patronátem nad kostelem.

Farnost Kapličky (Capella – Kapellen) se však v písemných pramenech poprvé připomíná už v nejstarším českém urbáři z roku 1278 nazvaného jako „Manuálník Jana Staicze“, který byl vnitřní pomůckou vyšebrodského cisterciáckého kláštera, podle kterého se vybíraly naturální dávky z obcí, které v tomto roce 1278 patřily vyšebrodskému klášteru. Podle záznamů patřili klášteru mimo Vyššího Brodu, Hrudkova, Horní a Dolní Drkolné, Rejt a Janova mlýna také „Capella“, tedy Kaplice. Označení Kaplice bylo však později z důvodu stejnojmenného názvu Kaplice zdrobněno na Kapličky, německy Kapellen.

Ves Kapličky je nejstarším místem trvalého osídlení v oblasti Loučovic a lze se reálně domnívat, že byly tzv. „vysazeny na zeleném drnu“ v letech 1259 – 60. Dle zakládací listiny kláštera z roku 1259 vznikla obec Kapličky v rámci kolonizace, kdy místem vedla obchodní cesta z rakouského Altenfeldenu přes Helfenberg do Vyššího Brodu. Tato stezka se ve Vyšším Brodě spojovala se známější stezkou z Lince, která vedla přes Leonfelden. V místě Kapliček na vrcholu cesty bývalo v roce 1259 strážní stanoviště s přímou viditelností na Hradiště a Turmberg. Po příchodu cisterciáků do Vyššího Brodu u tohoto strážního stanoviště pravděpodobně vznikla osada a brzy po založení i kaple, latinsky nazývaná „Capella“. Budování osady trvalo nejméně deset let.

V roce 1530 dal opat Pavel Klötzer dokončit „klášterní urbář“, který byl započat už roku 1524. Tento urbář podle něho poskytuje přehled o veškerých tehdejších statcích kláštera. Klášterní panství Vyšší Brod zaujímalo v roce 1530 dvě městečka (Vyšší Brod a Hořice) a vlastnilo poddané ve 105 vesnicích. Mezi devíti rychtami je na třetím místě uváděna rychta Kapličky, pod kterou spadaly osady Kapličky, Pošlák, Martínkov, Mlýn u Martínkova, Mnichovice, Hodoň, Krásná Pole, Adámky, Mlýnská Ves, Dobřín, Lhota a Lipová. Tedy celkem 12 vesnic se 71 poddanými majiteli domů. S výjimkou Martínkova byly všechny vesnice rychty Kapličky založeny klášterem Vyšší Brod.

 

 

Zajímavá data historie Kapliček:

20. prosince 1574 se staly Kapličky svobodnou obcí, když se za to zavázaly vyšebrodskému klášteru dvojitou daní a čtyřmi dny roboty odevzdat vždy o Velikonocích a o Dušičkách 780 vajec a 60 sýrů.

K roku 1579 se pojí první písemná zpráva o sklárně v Kapličkách.

V roce 1587 je písemně doloženo založení farní školy na Kapličkách.

V letech 1713 – 14 byl v okolí Kapliček mor a proto, že byl strach z proniknutí moru do vsi, byly založeny patroly (Kryštofa Thannera aj. Nägela z Kapliček, Lorenze Heuttera a Kryštofa Mossera ze Lhoty), které měly zabránit vstupu cizích lidí.

V roce 1723 projednával soud v Praze spor mezi vyšebrodským klášterem a obcí Kapličky o tom, že namísto čtyř dnů museli robotníci pracovat jeden den v týdnu a na zimu platit 173 zlatek. Podle zápisu posílali sedláci z Kapliček na robotu děti a starce, kteří byli na robotu slabí, přesto však dostávali robotnický chlebíček. I když v celém mocnářství byla oficiálně zrušena robota v roce 1775, tak v Kapličkách došlo k jejímu zrušení až v roce 1786 a robotní daně byly zrušeny až 19. srpna 1803.

 

 

Zdroj: Kubištová M.: Bakalářská práce: Zaniklé vesnice po roce 1945 - ves Kapličky.

Naši partneři: