Dne 5. 3. zemřel nejvyšší představitel Sovětského svazu Josef Stalin a 14. 3. československý president a předseda KSČ Klement Gottwald. V kronice Loučovic se píše: „ Je to nenahraditelná ztráta. Odešel otec a učitel pracujícího lidu, žák Lenina a Stalina. S jeho jménem je spojována historická epocha naší země, kdy se náš pracující lid stal pánem ve své vlasti.“ V obci se k této příležitosti konala smuteční tryzna s projevem soudruha Zápotockého a maršála Bulganina za účasti všech obyvatel.“ Tolik citace z kroniky obce, která výstižně dokládá, kterým směrem se tehdejší Československo nadále ubíralo.

Již delší dobu se ve státě s obavami hovořilo mezi obyvatelstvem o tzv. směně čsl. platidla.  Ještě v předvečer 30. května v rozhlase vláda tento krok dementovala a oznamovala, že k obávané směně nedojde, přesto byla den poté vyhlášena a s okamžitou platností i provedena. V Loučovicích tak měl každý občan stanoveno provést výměnu v místním závodě Vltavský mlýn. Za 300,- korun starých obdržel 60,- korun nových, a co tuto částku převyšovalo, bylo měněno v kurzu 50:1. Jistě si každý umí spočítat, že byl kurz při větším počtu peněz velmi nevýhodný a tudíž ztrátový. S tímto krokem byl zároveň ukončen výdej potravinových lístků a od 1. 6. platilo, že lze veškeré zboží již volně zakoupit. Dodávám, že i po jeho uvolnění bylo pro mnohé nedostupné a to z finančních důvodů.

Dne 14.6 byla provedena likvidace JZD Jílovice spadající pod MNV Loučovice pro špatnou pracovní morálku členů a nehospodárnost vedení a tak byl veškerý majetek, který nebyl vlastnictvím jednotlivých členů převzat do majetku státních statků ve Vyšším Brodě.

I tento rok se léto jako v roce předešlém moc nevydařilo. Nepřetržitě pršelo od 29. 6. do 12. 7, a více států Evropy zaznamenalo velké škody. Loučovice, měli pro tentokrát štěstí a k záplavě území patřící obci nedošlo.  Přesto i zde měli napilno. Hladina Vltavy se každou hodinu zvyšovala o 3 až 7 cm a u administrativní budovy dosáhla 9. 7. již 2,1 m a průtok byl 180m3 a tak bylo ohroženo 12 000 m3 naplaveného dřeva pro továrnu, které muselo být z řeky zachráněno.

Taktéž jako již roky minulé opět docházelo v Loučovicích a okolí k požárům. Při výstavbě přehrady na Lipně 18. 7. hořela moderní cementárna a 24. 9. dřevěné garáže přímo v obci u budovy č. 42 (první dům rodiny Poráků). Zde shořelo a bylo poškozeno několik vozidel. Škoda dosáhla 98 000,- Kčs.

 

Započato bylo s výstavbou dalších domů na sídlišti a to 30 rodinných dvojdomků tzv. “Fiňáků“. S rostoucím sídlištěm zde bylo stále více školou povinných dětí, pro které byly prostory školy nedostačující a tak byly postupně otevřeny další třídy v budově č. 53 (bývalé zdravotní středisko) a taktéž v budově č. 42. Systém školství byl od toho dnešního trochu odlišný a pro zajímavost jej chci přiblížit. Tehdejší základní vzdělání bylo nově uzákoněno 24. 4. a stanovovalo typy všeobecně vzdělávacích škol, které všichni žáci měli zdarma. Tzv. osmiletá střední škola poskytovala základní vzdělání a připravovala pro povolání, nebo pro odbornou školu. Pro vysoké školy studenty připravovala střední jedenáctiletá škola. Kde nebyly podmínky pro zřízení střední školy, zůstávaly školy národní. V Loučovicích byla v té době škola národní a první třída postupové školy střední. Další třídy střední školy museli žáci navštěvovat ve Vyšším Brodě. Od 24. 9. je však zde škola přejmenována a to na osmiletou střední školu a jejím ředitelem byl jmenován Jiří Červinka.

 

 

Naši partneři: