Zvýšené politické napětí mezi Němci a Čechy v pohraničí chtěl utlumit prezident Edvard Beneš svou návštěvou na území, kde národnostně převažovali Němci. Do Vyššího Brodu přijel prezident sedmého května 1937 od Rožmberka. Z oficiálních dokumentů té doby se dovídáme podrobnosti, které se týkají celého soudního okresu Vyšší Brod, tedy i Loučovic. V Okresním věstníku Kaplickém číslo sedm se můžeme dočíst, že: „Zde již z daleka ohlašovaly rány z hmoždíře, že průvod hlavy státu se blíží k městu. Náměstí, kde měl být pan prezident přivítán, bylo zaplaveno státními a městskými prapory. Nepřehledný zástup lidu se dostavil, aby pozdravil prezidenta republiky. V pozadí tribuny, která byla postavena z bříz a podávala takto pravý šumavský pozdrav, stály osobnosti, jež byly později představeny panu prezidentovi.“

Ze zprávy se dovídáme, že po pravé i levé straně tribuny zaujali místa místní legionáři. Děti české a německé školy ve Vyšším Brodě tvořily špalír. „Školní mládež německé školy ve Studánkách, Kapličkách, Loučovicích, Kyselově a v Malšíně a české státní školy v Horním Dvořišti tvořila špalír v Panské ulici.  Příjezd pana prezidenta ohlašovaly fanfáry a československá státní hymna. Na tribuně očekávali pana prezidenta starosta města Vyššího Brodu Hans Sonnberger a český člen městské rady Vojtěch Sladký.


Edvard Beneš ve Vyšším Brodě (1937)

Překvapující je, že uvítání prezidenta Edvarda Beneše ve Vyšším Brodě bylo německy a Vojtěch Sladký měl možnost říci pouze českou zdravici v délce čtyř vět, kdežto  německé přivítání bylo nejméně desetkrát delší. Obdobné to bylo i s přivítáním prezidenta německými a českými školáky. Také prezident Edvard Beneš ve svém projevu mluvil nejdříve německy a teprve potom česky. V německé části projevu sliboval prezident Edvard Beneš ve Vyšším Brodě řadu ústupků, k české straně a z krátkého českého projevu pan prezident mimo jiné řekl: „Děkuji také všem zdejším českým krajanům. Vaše postavení, přátelé, v tomto městě a kraji na nejzazším jihu země, je jako všude v krajích smíšených. Máte být mostem, který spojuje český národ ve vnitrozemí s německým lidem v pohraničí. Jste mostem, nikoli nárazníkem. K tomu, co jsem již řekl o národnostním soužití, bych chtěl podotknout toto: rozumné koncese, které vláda činí oprávněným požadavkům německého obyvatelstva, mají znamenati posílení státu uvnitř i navenek...“ Byl to projev prezidenta republiky, který rozhodně české obyvatele neposílil. Za to německým občanům bylo slíbeno mnohem více, než očekávali.

Z dalšího programu, kdy byli panu prezidentovi představeni osobnosti soudního okresu Vyšší Brod, se dozvídáme mimo jiné, že paní Henriette Poráková byla předsedkyní správní rady firmy Vltavský mlýn Loučovice, generální ředitel Evžen Porák byl předsedou odboru Národohospodářského sboru Jihočeského ve Vyšším Brodě a inženýr Hanuš Riedl byl ředitelem firmy Vltavský mlýn v Loučovicích. Loučovice tehdy patřily pod obec Bolechy, kde byl starostou Jindřich Pischulti, starostou obce Krásná Pole byl Bernhardt Weimüller a starostou Mnichovic byl Jan Feyrer.


Edvard Beneš ve Vyšším Brodě (1937)

Z vyšebrodského náměstí odjel pan prezident Edvard Beneš s celým doprovodem do vyšebrodského kláštera. Je zajímavé, že opat Tecelin Jaksch zahájil své uvítání českou částí projevu a také prezident odpovídal česky. Pan prezident si prohlédl vzácné obrazy kláštera včetně Madony Vyšebrodské. Potom byl v refektáři kláštera podáván oběd. Při přípitku opat i prezident opět mluvili česky. Po obědě se pan prezident odebral do malé menzy, kde byla podávána černá káva. Opat kláštera odevzdal zde všem přítomným reprodukci vyšebrodských mistrů a choť generálního ředitele firmy Vltavský mlýn, paní Henrietta Poráková, odevzdala panu prezidentovi pamětní knihu o vzniku a vývoji Vltavského mlýna. Po rozloučení odjel pan prezident Edvard Beneš do Kaplice.

 

 

František Fazekas, Loučovice-Historie.cz
(data čerpána z archívu F. Schussera)