V roce 1636 kupuje dům číslo popisné 82 klášter od předchozího majitele Georga Hammermüllera za 900 zlatých. Zprvu klášter zřejmě koupil dům z rozumné investice do nemovitosti a nebyl zde dříve žádný hostinec. Až německý kronikář Valentin Schmidt na straně 117 a 118 německé kroniky Vyššího Brodu píše, že „dům byl přeměněn v hostinec a stále pronajímán.“ Tato věta jednoznačně naznačuje, že hospoda v domě číslo 82 byla až po roce 1636. Prvním písemně doloženým hospodským zde byl Michel Schulz, který byl nájemce a je přirozené, že se zde čepovalo „klášterní pivo.“

Další písemná zpráva je až po skončení třicetileté války, kdy „za opata Georga Wendschuha byl dům v roce 1654 znovu vystavěn.“ V tomto roce, přesně 8. července, prováděl v klášteře vizitaci generální opat Řádu cisterciáků Clandius Vanssin a v jeho vizitaci je zmínka o nové výstavbě domu číslo 82, který patřil „jeho Milosti opatu Wendschuhovi.“ Michel Schulz zde byl hospodským nejméně do roku 1656. V roce 1712 je písemně poprvé označen dům číslo 82 jako „Panský dům“ a později i „U zlatého křížku“.


Panský dům v první polovině 20. století.

Dalších půldruhého století o osudu domu číslo 82 jak klášterní, tak i městské zápisy mlčí či čekají na znovuobjevení. Teprve v letech 1868 a 1869, bylo napsáno že, za opata Leopolda Wackarže byl Panský dům s hostincem velkolepě přebudován podle návrhu inženýra Františka Karla. Dominik Kaidl při této příležitosti poznamenal, že „hostinec Panský dům, je viditelnou ozdobou města.“ Stavitel František Karel mimo jiné přestavěl i „starou radnici“ v parku na náměstí a faru. Ve stejné době byl přestavěn i klášterní pivovar a postaven poutní kostelík Maria Rast. Současně s postavením nového Panského domu je mezi domy číslo 81 a 82 prolomeno náměstí a zaústěna do něj nová komunikace od kláštera, která dostala název Panská ulice.

Prvá známá písemná zpráva 20. století je z roku 1911. Konaly se zde nejen všechny schůze komitétu pro výstavbu Vyšebrodské místní dráhy, ale 17. prosince 1911 se zde konal i závěrečný banket u příležitosti zahájení osobní dopravy na této trati. V tu dobu stál půllitr klášterního piva v Panském domě osmnáct haléřů a dělník v loučovické papírně si za desetihodinovou směnu vydělal necelou korunu.

Zpráva o tom, že 28. října 1918 byl vyhlášen samostatný československý stát, došla do Vyššího Brodu až následujícího dne. Po celodenním napětí svolali Němci na večer do hotelu Panský dům schůzi, na kterou Češi neměli přístup. Bylo zde požádáno o připojení Vyššího Brodu k „Deutsch Österreich.“ Po obsazení Vyššího Brodu se československé vojsko ubytovalo v Panském domě. Začátkem září 1920 se v Panském domě konal “assent,“ tedy odvod branců, při kterém němečtí opilí branci ztropili takovou výtržnost, že musela zasáhnout policie a vojsko.

V roce 1929 prodává vyšebrodský klášter Panský dům Klubu českých turistů a tak se stává Panský dům až do roku 1938 sídlem všech českých spolků ve Vyšším Brodě, zejména pobočky Národní jednoty Pošumavské a Sokola. Vyvrcholením této aktivity byla návštěva prezidenta Dr. Eduarda Beneše ve Vyšším Brodě sedmého května 1937. V sobotu 1. října 1938, kdy po Mnichovu přišla německá vojska do Vyššího Brodu, byl nad Panským domem nápis, že „v budoucnu bude tato budova hnědým domem Vyššího Brodu.“ Během druhé světové války byl „Herrenhaus“ opravdu nacistickým sídlem pro celé Vyšebrodsko. V průběhu let 1939 až 1948 byla v části přízemí Panského domu i pošta.


Panský dům po vyhoření v roce 1957.

Po příjezdu americké armády 6. května 1945 do Vyššího Brodu byla v Panském domě za přítomnosti německého starosty Hanse Sonnenbergera podepsána kapitulace Vyššího Brodu. Kronikář Otokar Kaplan ve své příloze číslo tři uvádí, že po roce 1946 byla v přízemí prodejna a správkárna obuvi firmy Baťa a papírnictví. Panský dům byl na počátku padesátých let pronajat Vodním stavbám jako ubikace dělníků stavby Lipno. Od poloviny roku 1956 měla být budova pronajata „Lidovému spotřebnímu družstvu Jednota“ a v tu dobu se poprvé objevuje nový název Vzlet.

Majitelem budovy v roce 1956 byl stále prokazatelně „Turista Praha“ a tak když Jednota neměla včas k dispozici potřebné provozní zařízení, sešlo z tohoto projektu a v uvolněných místnostech bylo zřízeno kino. V noci z osmého na devátého ledna 1957 v domě čp. 82 vznikl požár od zazděného stropního trámu v komíně. K ohni se sjeli hasiči z Vyššího Brodu, Hrudkova, Loučovic a Rožmberka, požár byl lokalizován, takže žádná jiná budova nebyla zachvácena a národní podnik Turista Praha, jakožto majitel budovy, koná přípravy k znovuzřízení zničeného objektu.

Vyšebrodská kronikářka E. Blažková uvádí, že v roce 1960 bylo konečně započato s opravou hotelu Vzlet po požáru v roce 1957. Stavbu prováděly Pozemní stavby a upravuje se zde bufet, kavárna, klubovna, v přistavěné části nová samoobsluha, v patře bude 27 pokojů a turistická noclehárna. Stavba pokračuje rychlým tempem a po dokončení bude ozdobou Vyššího Brodu. Rekonstrukce domu čp. 82 byla ukončena v roce 1962. Spolu s otevřením hotelu Vzlet byla zde zřízena i učňovská škola a sto chlapců a děvčat se tísnilo v pokojích hotelu. A pro nedostatek uhlí bylo v ložnicích mínus tři až mínus pět stupňů Celsia.

V roce 1963 byl hotel Vzlet zařazen do třetí horské skupiny, takže od 1. května do 31. srpna jsou v něm zdraženy jídla, nápoje i noclehy. Z roku 1963 ještě jedna zpráva: „několik apartmá pro zahraniční turisty je vybaveno vlastními koupelnami.“ Později se dům čp. 82 stal majetkem družstva Jednota v Kaplici a v „socialistické úrovni poskytování služeb“ pokračoval až do roku 1995, kdy Jednota chtěla hotel Vzlet prodat „jak stojí a leží.“ Jako vyvolávací cena byla stanovena částka deset milionů korun a obecní zastupitelstvo 15. ledna 1996 řešilo problém možného nákupu Vzletu Vietnamci. V polovině června 1996 koupila dům čp. 82 rodina Šádkova, která v pohostinství podniká již pět generací. Hotelu a restauraci nejen vrátila svůj původní historický název Panský dům, ale postupně předělala celý objekt, ve kterém je v současnosti 27 pokojů, restaurace, pivnice, prodejna, banka a dva služební byty.

Víte, že...?

V místech, kde je dnes večerka, stály až do roku 1957 stáje zájezdního hostince. A při opravách Panského domu po jeho vyhoření byly použity trámy ze zanikající obce Kapličky, zejména z kostela v nich.

 

František Fazekas, Loučovice-Historie.cz
(data čerpána z archívu F. Schussera)

Naši partneři: