V roce 1806 žádá papírník Josef Pascher Nejvyšší správní zemský úřad v Praze o povolení zřízení ruční papírny ve městě Rožmberk. Po zprávě Krajského úřadu v Č. Budějovicích, že se  Pascher řádně vyučil papírenskému řemeslu u Pachnerů v Č. Krumlově a 18 let pracoval v ruční papírně Blansko u Kaplice, mu je povolení uděleno. Pascher zřizuje ruční papírnu na levém břehu Vltavy u dnes již zaniklého jezu v domě čp. 21. Patřil k ní také dům čp. 22, ve kterém se nacházel sklad hadrů, ze kterých se vyráběl ruční papír.


Dům ruční papírny čp. 21 před přestavbou na bytové jednotky.

V přízemí ruční papírny byla vlastní výroba, v patře společná místnost, ložnice a kancelář a na půdě se sušily jednotlivé archy ručního papíru obdobně jako prádlo. Ruční papírna byla poháněna třemi koly na spodní vodu a mezi její vybavení patřily stoupy, holandry, kádě na papírovinu, papírenské formy a lisy.

Kroniky uvádějí, že vlastníkem ruční papírny byl Josef Pascher do roku 1825, po něm je vlastníkem do roku 1835 Jindřich Pascher. V dalších letech až do zániku ruční papírny se zde střídá několik majitelů. Dílovedoucím papírníkem je do roku 1851 tovaryš Jiří Neuer, jelikož ani jeden z tehdejších majitelů není vyučen papírníkem.

V dobách své největší produkce bylo vyrobeno v rožmberské ruční papírně ročně 220 balíků psacího, tiskového a hrubého papíru. Jeden balík měl deset rysů, kdy rys obsahoval 500 archů papíru. Dohromady tedy vyrobila ruční papírna v Rožmberku v jednom roce více než milion archů ručního papíru. V té době zde pracovali mimo papírenského mistra také tři tovaryši, jeden učedník, dvě pomocnice a pomocník. Ženy, pomocnice, třídily hadry, ořezávaly knoflíky a švy, sušily papír na půdě a někdy i hladily a třídily papír. Pomocník byl pravou rukou papírenského mistra při sběru papíru.

 


Dům ruční papírny čp. 21 po přestavbě na bytové jednotky.

Posledním papírníkem v Rožmberku byl pan Mittendorfer, který pocházel z Tirol. Mittendorfer ukončil výrobu v roce 1880. Poté zřizuje Johann Scheder v budovách papírny přádelnu vlny a výrobnu flanelu. Nicméně i tato výroba byla po první světové válce zastavena. Dalším majitelem bývalé ruční papírny byl v letech 1919 – 1946 pražský advokát Adolf Ebert, který nechal obě budovy přestavět. V hlavní budově čp. 21 zřídil byty a mimo jiné zrušil i dosavadní šindelovou střechu.

Víte, že...?

Pozdější rožmberský městský úředník Andreas Brunner uvedl, že po zrušení ruční papírny zůstalo na půdě papírenské zařízení a na jedné formě byl iniciál pětilisté růže. Tato forma se zřejmě používala na psací papíry pro buquoyskou vrchnost. 

 

František Fazekas, Loučovice-Historie.cz

 

Naši partneři: