Osada Kleštín, byla po obou stranách silnice od železniční stanice Čertova stěna k Větrné a patřila do dvou obcí. Když jedete od železniční zastávky Čertova stěna nahoru k Malšínu, tak pravá strana od silnice patřila pod obec Hrudkov a levá strana silnice pod obec Bolechy. Prvá písemná zmínka je z roku 1372, kdy Kleštín patřil Rožmberkům. V klášterním urbáři z roku 1530 je již uváděn v klášterním majetku na vyšebrodské rychtě a měl dva osedlé, kteří robotovali pro blízký Lomský dvůr. Původní jméno Klesczin vzniklo přivlastňovací příponou -in z osobního jména Kleška, jež bylo pobočným tvarem ke jménu Klešek, tedy Kleškův dvůr. Klimesch vyslovil domněnku, že české jméno pochází od klestí, ale tak stará česká jména nevznikala. Německé jméno Reut znamená kopanina, mýtina či mýto. Původní české jméno zmizelo v patnáctém století a od té doby bylo až do vzniku Československa výhradně používáno německé označení. V roce 1930 bylo v Kleštíně osm budov a 42 obyvatel. Stejná čísla jsou i u sčítání z roku 1913. V roce 1903 zde bylo při sčítání také osm domů, ale obyvatel pouze 36. V německých pramenech je však budov devět, čp. 9. zde měla železniční zastávka Čertova stěna. Statky z roku 1530 byly v obci Hrudkov a měly čísla popisná jedna a dva. Oba měly více než dva klášterní lány, tedy více než třicet hektarů. Ostatních šest domů mělo vždy jen do pěti hektarů a jejich majitelé by zemědělství nemohlo uživit. Statku čp. 1 se říkalo po několik staletí „Beim Baum a jejím posledním německým majitelem byl Franz Watzl a jeho manželka Josefa. Po odsunu Němců převzal statek Pavel Brenkus, který sem přišel z obce Peret, která je na slovenském okrese Čala nad Váhom. Statku čp. 2. se po staletí říkalo „Beim Pangerl“ a v roce 1945 byl v majetku manželů Mayerových. Statek v roce 1947 převzal bratr Pavla Brenkuse Josef se svou rodinou. Zbývající menší hospodářství byla po odsunu Němců opuštěna, jen v domě čp. 6 nadále bydlela německá rodina Lenzova, když pan Johann Lenz jako papírenský odborník nemohl být se svou rodinou odsunut. Je zajímavé, že jméno Laurenz (Lenz) se zde nepřetržitě vyskytuje již od 15. století. V roce 1946 převzal čp. 4 železničářský důchodce František Janů, který sem přišel z Prahy. Prvého října 1951 převzaly Státní statky Vyšší Brod budovy a pozemky v Kleštíně a zanedlouho je stihl osud většiny osad na Vyšebrodsku, i když v tomto případě byly uchráněny tři budovy u silnice jako rekreační objekty. Snad ještě jedna zajímavost. Nejméně od poloviny 19. století patřily obě části Kleštína pod farnost Malšín.

 

 

Naši partneři: