Když byl 28. března 1848 vydán patent o zrušení roboty, tak zde byl i slib, že bude realizován nejpozději „do dne a do roka,“ přesněji do posledního března 1849. Venkovský lid si oddechl a stal se samostatným majitelem půdy, na níž hospodařil. Všechny práce, vykonávané dosud robotníky, byly rozděleny do kategorií a pro každou z nich bylo vypracováno řešení. Do první kategorie byly zařazeny práce, které musely být vykonány v určité roční době v krátké lhůtě a velkým počtem pracovníků i potahů. Byly to žně, sklizeň sena a otavy.

Hrudkov byl až do roku 1848 majetkem kláštera Vyšší Brod. Sedmnáctého března 1849 byl vydán „Prozatimní obecní zákon,“ podle kterého byl Hrudkov prohlášen za samostatnou obec, Vyšší Brod soudním okresem a Kaplice politickým okresem, ve kterém bylo 97 obcí. Dle tohoto zákona k členům obce patřili plnoprávní obecní občané platící přímé daně a obecní příslušníci, kteří měli v obci obecní příslušnost. V čele obce byl obecní výbor, z jehož středu byl zvolen starosta a nejméně dva obecní radní. Součástí obce se staly i Lachovice, Kleštín, Horní i Dolní Přísahov a nově i mlýn Steindlhammer. Profesor Jan Hondlík uvádí, že Hrudkov se stal oficiální obcí 1. července 1850. Obec Hrudkov patřila pod tři farnosti. Samotný Hrudkov patřil pod faru Rožmberk, Lachovice a Horní Přísahov pod faru Vyšší Brod a Kleštín a Dolní Přísahov pod faru Malšín. Dle prvého historického sčítání z roku 1869 měla obec Hrudkov 16 domů a 142 obyvatel. V následujícím sčítání v roce 1880 měla obec Hrudkov stejně domů, ale o pět obyvatel méně. Prvním známým starostou obce Hrudkov byl v letech 1870 až 1885 Wenzl Irsigler z Horního Přísahova. Od roku 1885 do roku 1894 byl starostou obce Hrudkov Karl Gerbetschläger z Hrudkova čp. 5, po něm až do roku 1903 Franz Pachner a v období let 1903 až 1909 Wenzel Wurzinger z Horního Přísahova. Po něm se stává starostou Hrudkova Anton Wilschko, který byl starostou obce neskutečných 33 let až do roku 1942. Poslední sčítání před první světovou válkou nám dává podrobněji nahlédnout do obecní statistiky. V obci Hrudkov to bylo 19 domů a 169 obyvatel, v Lachovicích 9 domů a 99 obyvatel, v Dolním Přísahově 7 domů a 56 obyvatel, v Horním Přísahově také 7 domů, ale 59 obyvatel a v Kleštíně 5 domů a 25 obyvatel. Všech 404 obyvatel mělo německou obcovací řeč a celá obec měla poštu ve Vyšším Brodě.

Katastr obce Hrudkov měl 1264 hektarů, z toho 464 hektarů orné půdy (36,7 %), 403 hektarů lesa (31,9 %), 224 hektarů luk (17,7 %) a 124 hektarů pastvin (9,8 %). Zbytek tvořily cesty, zastavěné plochy, rybníky a zahrady. V obci Hrudkov byly tři dvory kláštera Vyšší Brod. Hrudkov (německy Ruckenhof), dvůr u Vltavy (Pramhof) a Kravín (Künhof). Od roku 1911 byly na území obce Hrudkov dvě nádraží: Vyšší Brod klášter a Čertova Stěna. Mezi nádražím Vyšší Brod klášter a dřevěným mostem přes Vltavu do Vyššího Brodu stály dvě budovy. Lesní správa kláštera a zájezdní hostinec.

Obec Hrudkov měla za první světové války dva padlé. Byli jimi Anton Gerbetschläger a Johann Griebl. Během první světové války byl v Hrudkově čp. 5 zřízen nouzový špitál, ve kterém byli umístěni ranění vojáci. Události kolem vzniku Československa na Hrudkově popisuje autor článku Malá vlastivěda v německém časopise Glaube und Heimat nacionalisticky: „Po pádu Rakouska-Uherska 1918 obsadili Čechové okres Kaplice a vlast byla začleněna do ČSR.“

 

 

 

Naši partneři: