Radvanov, německy Raifmass, patřil již v roce 1278 do majetku cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě. Byly to dva dvory o dvou lánech. Německý název se dá přeložit i jako „kruhová paseka.“ Radvanov byl na jih od Studánek na hraničním potoce s Rakouskem, kudy vedla stará solná stezka od Dunaje. Dle klášterního urbáře z roku 1530 bylo v Radvanově 11 osedlých a obec patřila pod rychtu Vyšší Brod. Dle tereziánského katastru z roku 1757 měl Radvanov také 11 statků. Z toho bylo 6 velkých statků s potažní robotou a zbývajících 5 statků bylo menších s pěší robotou. Nadále patřil pod panství kláštera Vyšší Brod a je zde uváděn i násadový rybník, mlýn o jednom kole na nestále vodě, řezník, kovář a pastýř. Klášter Vyšší Brod ztratil v roce 1848 Radvanov jako svůj majetek a stal se součástí Studánek. Na počátku 20. století bylo v Radvanově 18 domů a 116 obyvatel. Při posledním sčítání obyvatel před 2. světovou válkou bylo stejně domů a obyvatel o dva více. Převážná většina domů bylo s lánovou výměrou nad 25 ha orné půdy. Místní hospoda „U Prieschlů,“ která měla číslo popisné jedna, byla centrem veškerého dění, kde místní kapela hrávala nejen všechny tancovačky, svatby, ale i pohřby. Posledními majiteli byli Franz a Josefa Prischlovi a domu se říkalo „Grosser Wirt.“ Děti chodily za první republiky do školy ve Studánkách a po Mnichovu do bližšího Leonfeldenu. Část německého obyvatelstva odešla po válce i s majetkem a dobytkem do blízkého Rakouska ještě před nuceným odsunem a zbylí obyvatelé byli odsunuti roku 1946. Z části byl Radvanov dosídlen, ale po vytvoření zakázaného a hraničního pásma byl rozbořen a buldozery zplanýrován. Až do zániku býval Radvanov nejjižnější osadou Čech.

 

 

Naši partneři: